Janáčkova opera o třech dějstvích zvaná Příhody lišky Bystroušky vznikla na motivy stejnojmenné povídky Rudolfa Těsnohlídka. Tato literární předloha vycházela nejprve na pokračování v Lidových novinách a později se dočkala také knižního vydání. Leoš Janáček na své v pořadí sedmé opeře pracoval průběhu let 1921–23 a postupně se stala jednou z nejčastěji prováděných autorových kompozic tohoto typu. Kromě nebývalé melodické invence, výrazné expresivity a adekvátního dramatického spádu je toto jevištní dílo zajímavé také tím, že postavy hovoří líšeňským dialektem, a dokonce hantýrkou adamovských dřevařů. Z Janáčkova opusu provede zlínský symfonický orchestr velkou suitu a dva operní výstupy; zpěvní party budou svěřeny sólistkám opery pražského Národního divadla, sopranistkám Kateřině Kněžíkové a Alžbětě Poláčkové, a přednímu barytonistovi a držiteli Ceny Thálie za rok 2017 Svatopluku Semovi.
Čtvero symfonických cyklů, které v průběhu svého života Robert Schumann zkomponoval, představuje pomyslnou spojnici mezi symfoniemi Beethovenovými a Brahmsovými. Jeho třetí Symfonie C dur byla dokončena roku 1846; pořadové číslo 2 však nese z tohoto důvodu, že původně druhou Symfonii d moll Shumann ještě několik let po svém vzniku přepracovával. Opus 61, jenž zazní v podání zlínské filharmonie, je výsledkem autorovy silné vnitřní potřeby vymanit se z jakési tvůrčí krize a zároveň odčinit některé své předchozí kompoziční nezdary.
Obě kompozice uvede Filharmonie Bohuslava Martinů pod vedením Jakuba Hrůši, jenž právoplatně patří ke světové dirigentské špičce.