Výzkum absolvovala nemocnice v listopadu a prosinci loňského roku. Zlínská nemocnice zlepšila své hodnocení o dva ratingové stupně z hodnocení B- na B+. Souhrnná spokojenost za celou nemocnici dosáhla 78,3 procenta. „Do průzkumu dotazníkovou formou bylo zařazeno 2 248 pacientů a vrátilo se nám 1 404 platných dotazníků,“ konstatovala Havlíková.
Pacienti hodnotili například přijetí pacienta do nemocnice, respekt, ohled a úctu k pacientovi, koordinaci a integraci péče o pacienta, informace, edukaci a komunikaci s pacientem, tělesné pohodlí pacienta, citovou oporu a zmírnění strachu a úzkosti pacienta, zapojení rodiny a blízkých do péče o pacienta a propuštění a pokračování péče o pacienta. „Výzkum jsme dělali podle metodiky odpovídající mezinárodním standardům,“ řekl řešitel projektu Tomáš Raiter, který na něm spolupracoval s výzkumnou společností STEM/MARK.
Dotazník vyplňovali pacienti sami den před propuštěním z nemocnice, v níž museli strávit minimálně část dvou dnů, respektive jednu noc. Odpovídali na více než 50 otázek. Dotazníky odevzdali v zalepených obálkách do zapečetěných schránek tak, aby bylo možné maximálně zajistit anonymitu odpovědí.
Průzkum ukázal, že nejvyšší spokojenost je se zapojením rodiny a propuštěním a pokračováním péče. Méně spokojeni jsou pacienti s oblastí citové opory a informací.
Celkově byli pacienti nejvíc spokojeni v očním, neurochirurgickém a ORL oddělení, nejméně v neurologickém a traumatologickém oddělení. Ve srovnání s rokem 2011 se souhrnná spokojenost zvýšila nejvíc v očním oddělení a v geriatrii.
Vysoká je celková průměrná spokojenost s personálem, kdy u sester činí 77 procent a u lékařů 75 procent.
„Výsledky výzkumu nás samozřejmě těší. Zároveň však víme, že máme v mnoha směrech ještě rezervy. To byl také důvod, proč jsme si předloni průzkum zadali: Chceme znát, jak kvalitu zdravotní péče a služeb vidí naši hospitalizovaní pacienti a na základě jejich připomínek ji zlepšovat,“ poznamenal ředitel nemocnice Bohuslav Škubal.
Potěšující podle něho jsou například některé dílčí indikátory, kdy se významně zlepšila informovanost o zdravotním stavu a dalším průběhu léčby, dosažitelnost zdravotního personálu, čistota toalet a sprch nebo doporučení nemocnice rodině a přátelům. Naopak i přes dílčí zlepšení je potřeba dále zlepšovat představování lékařů pacientům nebo zapojení pacientů do vlastní léčby. „Z hlediska další perspektivy je důležité, že nemocnice dokázala statisticky významně zlepšit spokojenost nejnáročnější skupiny pacientů ve věku do 30 let, kteří tvořili 14 procent vzorku pacientů,“ dodal ředitel.
