Objektu, nad kterým se v posledních letech stahovala mračna, a často spekulovalo o jeho budoucnosti, se tak blýská na lepší časy.
Poté, co významná stavba Otrokovic zůstávala léta bez potřebné pozornosti, si ji v roce 2013 vzala pod patronát Komise státní památkové péče při ORP Otrokovice, která usilovala o to, aby byl objekt prohlášen za kulturní památku. Městem zpracovaný návrh na prohlášení kulturní památkou byl projednán s vlastníkem stavby, s Národním památkovým ústavem, krajským úřadem Zlínského kraje a následně, v závěru roku 2013, byl podán k Ministerstvu kultury ČR. Rozhodnutí ministerstva dorazilo na radnici s odůvodněním, že Společenským dům svým umístěním, charakterem a historickou podstatou splňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku.
„Prohlášení Společenského domu kulturní památkou je vynikající zprávou pro všechny občany města. Věřím, že tento fakt pomůže k vyjasnění budoucnosti celého objektu, o kterém se vedly v posledních letech časné spekulace a také k zachování jeho typického vzhledu,“ uvedl otrokovický starosta Jaroslav Budek.
Budova je významnou stavbou z r. 1936, jejímž autorem je architekt Vladimír Karfík, a která tvoří urbanistickou a architektonickou dominantu od roku 1930 nově vznikající části Otrokovic – Bahňáku. Typologicky se jedná o jeden z objektů Baťových takzvaných společenských domů. Tyto budovy stavěné pravidelně v nových baťovských aglomeracích byly multifunkčními objekty, které firma umísťovala mezi továrnu a obytné čtvrtě do prostoru parkových náměstí. Ve společenských domech a v zeleni v jejich okolí se během dvouhodinové polední přestávky rozptýlily tisíce zaměstnanců Baťových továren. Společenské domy sloužily současně jako hotely pro návštěvy nebo jako dočasné ubytovny pro nové pracovníky firmy ve významnějších pozicích. Byly rovněž hlavním místem společenského života nových měst. Obsahem staveb byla proto rozmanitá gastronomická a ubytovací zařízení a prostory pro odpočinek. Nedílnou součástí urbanistické a architektonické koncepce Společenského domu je veřejný městský prostor obdélného parkového náměstí, který v souladu s baťovskými zásadami budování průmyslových měst vytváří v těsné blízkosti výrobní zóny společenské centrum města, z něhož se rozbíhá přísný rastr ulic obytné zástavby. Autorem urbanistického konceptu náměstí stejně jako celého regulačního plánu Otrokovic (tehdy Baťova) byl architekt František Lydie Gahura.
