„Každý může odvézt dva kusy jednoho druhu. Samozřejmě u nás dominoval kapr, ale rybáři vytahovali i candáty, amury, líny, štiky a další ryby. Myslím, že není člověka, který by neodjížděl spokojený,“ říkal v závěru vydařené akce dotované skvělými cenami jednatel luhačovických rybářů František Hubáček.
Když nespokojenost, pak v žertu. „Můj manžel chytil dvanáct kaprů, ale domů neveze ani jednoho, to je na rozvod,“ durdila se na oko paní Pavla. Jde o to, že každý rybář věří, že na příští zátah chytne ještě větší rybu a tak se průběžně chytá a průběžně pouští.
„Já jsem maximálně spokojen, mám pěkné kapry i candáta, ale hlavně si vždycky s chlapama báječně popovídáme, něco se první den vypije, báječná atmosféra,“ říkal těsně před koncem závodů Miroslav Martinec ze Smržic.
„Ne každému se daří, někdy nechytnete skoro nic, ale příroda je příroda a sama ví, jak nás podělit,“ povídá s úsměvem Oldřich Hotař z Otrokovic, který patří k nejzkušenějším.
Příběhy tu píše úplně každý. Když 511 rybářů, pak stejný počet zážitků.
Za týden vystřídají matadory Petrova cechu mladí, u Luhačovické přehrady v Pozlovicích se konají dětské rybářské závody.
