Bitva se suchem. Zatím zhruba remíza. Ale jak dál?

Nelítostný souboj. Lidé na Valašsku versus obří horko a sucho. Kdo z toho vyjde jako vítěz? Zatím zhruba remíza. Výsledek nejasný.

Například v Liptálu už obecní vyhláška zakazuje brát vodu pro zalévání z místního potoka Rokytenky. Ten vysýcha před očima. I před očima Tomáše Mrliny. Ten zrovna na břehu zalévá desítky mladých stromů, které hrozí tím, že uhynou z nedostatku vláhy u kořenů. Ale Tom je borec. V obrovském horku jezdí nabírat vodu do cisterny do jednoho z posledních zdrojů vody na místní hřbitov. A tak zatím stromkům zachrańuje život.

O kousek dál má plnou hlavu starostí starostka Lhoty u Vsetína  Lenka Kocourková. Zrovna tu pracují na budování kanalizace. Z Rokytenky taky mizí voda každou hodinou a zalévat se nesmí. „Lidé prostě musejí brát vodu, kde mohou. Ale z potoka ne. Podívejte se, co se nám stalo, za mým oknem se usídlila samička konipase, z vajíček se vylíhla čtyři mláďata, jenže tři suchem a horkem uhynula,“ stýská si první žena obce.

A cesta pokračuje do Vsetína. V Bečvě doslova pár centimetrů vody. „Normální stav je tak půl metru, vodáci mají prostě smůlu, uvidíme, co bude dál,“ dívá se na hladinu ale už spíše mělčinu s obavami starosta Jiří Čunek.

Problémy s nedostatkem vody jsou prakticky všude. Prostě by to chtělo pomoc shora, déšť, déšť a zase déšť.

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x