Nedávno odešel do navýsost zaslouženého důchodu. Všichni kolegové ho čekali na předsezonní tiskovce nováčka nejvyšší soutěže, fotbalistů Fastavu Zlín. Kamarádi mu převzali novinářskou sezonní průkazku s tím, že až ho potkají, mu jí dají, ať se těší z gólů. Jenže to už byl pár hodin po smrti. Zřejmě náhlé a milosrdné, žil sám ve zlínském bytě.
Jako málokoho ho známí zlínští sportovci mají nejen v paměti, ale i v srdcích.
Například manažer a trenér volejbalového extraligového týmu mužů Fatry Zlín Roman Macek. „Úcta, úcta, úcta, úžasný novinář, jako jeden z mála mi mohl zavolat třeba v neděli ráno poté, co jsme se ve čtyři vrátili ze zápasu v Ústí nad Labem. Jemu jsem telefon zvedl vždycky. Před jeho prací se skláním, šlo mu o věc, „říká Macek.
Na známého zlínského novináře zavzpomínal i bývalý tenisový reprezentant, zlínský rodák Jiří Novák .“Úžasně pracovitý, navíc můj soused, bydleli jsme vedle sebe. Vím, že to byl pan Novinář, škoda,“ komentoval Knapovo úmrtí Jiří Novák, který v současnosti mimo jiných aktivit vede mládežnickou mužskou tenisovou reprezentaci v Galeově poháru.
Viktor Knap měl obrovskou spoustu známých, ale blízkých přátel a kamarádů hrst. „Ta zpráva mne dostala do kolen,“ nechce jí uvěřit třeba Josef Tupý. „Viktor nebyl jen novinář, taky úžasný člověk, mimo jiné sběratel, knihomol, ne knihomil. A má doma neskutečnou sbírku pohlednic z 206 zemí světa. Byl jedinečný, s lidskými chybičkami a lidskými přednostmi. Ty jasně převažovaly,“ ohlíží se Tupý.
Viktor Knap měl mimo jiné taky lásku k umění, humoru, karikaturám. Do Zlína například přivezl za jeho plodného života téměř neulovitelného Jiřího Wintera – Nepraktu, legendu kresleného humoru.
Viktor hýřil vtipem, znal stovky nebo lépe řečeno tisíce anekdot, měl encyklopedickou paměť na bývalé hvězdy sportovního Zlína. Psát by se dalo donekonečna.
Viktore, moc nás mrzí, že ti blízcí nevystrojili pohřeb, měli jsme tě moc rádi, jen jsme ti to nedokázali říct. Tak alespoň takto.
