Rej masek odstartuje v Holešově v 9.00. „Jakmile se organizátoři – holešovští skauti – zmocní symbolického klíče od města, vydají se všechny masky průvodem s medvědem v čele po Palackého ulici do Smetanových sadů. Tady budou připraveny různé tematické hry, kromě toho se všechny maškary budou moci ukázat během promenád,“ komentoval zástupce vedoucího holešovského skautského střediska Pavel Šťastný.
Mezi maskami uvítají skauti kohokoli. „Stejně tak nás potěší, když lidé, podobně jak tomu bývá na vesnicích, do průvodu přinesou koblížky, jednohubky nebo jiné masopustní dobroty,“ doplnil Šťastný.
Masopustní veselí se bude konat nejen v Holešově, ale i v místních částech. Ve Všetulích vyrazí průvod v sobotu v 8.30 a sraz je u domu č.p. 75 – bývalá radnice. „Průvod půjde ulicí Sokolskou a přejde do Kolonky. Poté se přesune zpět ke škole a k ulici Míru, Palackého, 6. května, Dukelská vlevo, Ovocná, Zahradní, Za vodou přes lávku a Kráčiny,“ upřesnila Rohanová.
V Dobroticích se na masopustní průvod mohou těšit v sobotu v 8.30 a ve 20.00 pak začne Na Sádkách pohřbívání basy. V Holešovské části Tučapy se průvod vydá na cestu od kulturního domu, a to v 9.30. V Količíně vyrazí rej masek v sobotu ve 13.00 od zbrojnice a v Žopech pak bude průvod na programu až v neděli od 10.15. Sraz je u školy.
Masopust patří k nejstarším obyčejům v Evropě, pochází z dob antického Říma. Je to celoevropský zvyk.
Například italský výraz karneval (carnivalle) znamená „maso pryč“, tedy to samé, co masopust. Přitom sám název je poněkud zavádějící – během masopustu se maso jí ve velkém, je i nábožensky povolené a jeho konzumací se lidé připravovali (posilovali) na postní období po jeho skončení, kdy se maso naopak nesmělo. Samozřejmě jako ve všem bylo i v tomto zvyku praktické jádro – zabíjelo se v době největší zimy (leden, únor), kdy maso při neexistenci mrazniček a chladniček nejdéle vydrželo. Naopak od druhé poloviny února už byl půst, čímž se mimo jiné eliminovaly otravy ze zkažených masných výrobků.
Masopustní období je vymezeno dvěma postními dobami. Jednak jsou to Vánoce, které končí na Tři krále (6. ledna), masopust tedy začíná 7. ledna. Konec masopustu je pohyblivý – končí 40 dní před Velikonocemi. Poslední tři dny masopustu (neděle, pondělí a úterý) se nazývají fašank, nebo končiny a spolu s takzvaným tučným čtvrtkem (před koncem masopustu) znamenají vrchol masopustního veselí. Posledním dnem masopustu je úterý, takzvanou Popeleční středou začíná velikonoční, přísný půst.
Po dobu masopustu se obecně ve střední Evropě konalo vrchností i církví povolené veselí, v tuto dobu se měly odehrát veškeré zabijačky a také svatby. Povinně se slavilo během tučného čtvrtku (kdy se dělala většina zabijaček) a potom během končin-fašaňku.
„Na Holešovsku nebyly oslavy končin příliš výrazné, zvyky se u nás přebíraly z podstatně osobitějšího Slovácka, masopustní oslavy dneška jsou ovlivněny i dalšími regiony (Domažlicko, Strání a podobně). Z praktických důvodů se nyní končiny – masopustní průvod a na něj navazující zábavy konají většinou v sobotu, i když původně to byla ona neděle, pondělí a úterý před Popeleční středou,“ poznamenal Karel Bartošek z oddělení památkové péče holešovské radnice.
Východomoravskou specialitou je vodění medvěda, na jižní Moravě se naopak například vodí či nosí kozel, beran, ve východních Čechách chodí v průvodu hlavně Turci, na Uherskohradišťsku tancuje průvod tanec pod šable s dřevěnými šavlemi. Tyto postavy se rozšířily i na Holešovsko, takže i ve zdejších průvodech jsou obvyklí policajti s dřevěnými šavlemi, Turci, masky zvířat (právě oněch jihomoravských kozlů a beranů, ale i koně), Slaměníci obalení slámou, starosta a písař, ale i jakékoliv další masky (doktoři, sestry, čerti, čarodějnice, zbojníci a další). Masopustní průvod v jakési obdobě koledy navštěvuje jednotlivé domácnosti a jeho zástupci dostávají napít slivovice (na jižní Moravě je to víno) a další pochutiny. Na Holešovsku se staly, tak jako i jinde, tradicí koblihy, na slovenských hranicích je obvyklý špek a vejce. Na jižní Moravě je průvod doprovázen hudbou a mladíci z průvodu tancují s hospodyněmi před každým domem, u nás se občas tento zvyk vyskytuje, ale vzácněji.
V současnosti končí většinou fašaňk s koncem průvodu. Na jižní Moravě (a na Holešovsku v Dobroticích) je v den průvodu obvyklá masopustní zábava, tedy pohřbívání basy. Zejména na Slovácku je to skutečně obřad, kdy je basa oplakávána, zabalena do černé látky a její symbolický pohřeb je doprovázen dalšími žertovnými zvyklostmi. V jiných regionech se tancují specifické tance (na len, na konopě a podobně) a masopustní zábava je většinou hodně bujará, protože se jedná o poslední zábavu v roce.
