Přednášku povede Petr Hába, a začátek je naplánován na 18.00 hodin. „Lidé se dozvědí, jaká byla úloha koření v medicíně i kuchyni starých Číňanů, Indů nebo středověkých Čechů. Vstupné na přednášku stojí 60 korun,“ poznamenal Urbanovský.
Účastníci besedy budou moci ochutnat nebo přivonět k 36 druhům koření a domů si budou moci kromě užitečných informací odnést i několik zajímavých receptů. „Přednášející Petr Hába mimo jiné prozradí, co používala abatyšé Hildegarda nebo to, jak lze koření použít v dnešní kuchyni i v léčebných aplikacích,“ doplnil Urbanovský.
Z historického hlediska existuje předpoklad, že listy některých rostlin se začaly užívat k dochucování masa už před padesáti tisíci lety. První archeologické nálezy dokládající užití koření však pocházejí až z doby neolitu. V té době se kořenilo kmínem a mákem. Nejstarší písemné zprávy o užívání koření pocházejí z Číny, z první poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem. Také staroegyptské recepty z poloviny 2. tisíciletí př. n. l. vyžadují různé koření – anýz, hořčici, kmín, koriandr, mátu, pelyněk, skořici nebo šafrán. Sumerové pěstovali v Mezopotámii fenykl, kmín, koriandr, šafrán a tymián, už staří Indové používali kardamon, kurkumu, hřebíček, muškátový květ, pepř a skořici. Mnoho zpráv se dochovalo také ze starého Řecka. Zlatý věk koření pak nastal ve středověku.
