Ve Zlíně je výstava k vidění do konce října. „Výstavní projekt v prvním patře Městského divadla představuje 13 výjimečných osobností, které se svými činy zapsaly nejen do tuzemské kinematografie, ale mnohdy dosáhly světovosti a nejvyšších filmových ocenění, včetně prestižních Oscarů (E. Klos, A. Hackenschmied). Součástí výstavy je i časová osa let 1936 – 2016, která zachycuje významné historické mezníky zlínských ateliérů. Nechybí zde ani ukázky originálních rekvizit animovaných filmů Hermíny Týrlové a Karla Zemana,“ upřesnila Martykánová.
Významnou součást expozice tvoří dva soubory dobových fotografií. Jedním je třicítka fotografií z reklamních a propagačních filmů firmy Baťa a z první české filmové přehlídky Filmové žně, pořádané v letech 1940 a 1941 ve Zlíně. „Příběh Filmových ateliérů ve Zlíně je stejně zajímavý a dramatický jako příběhy, které se odehrály v prvních filmech jejich zakladatelů. Pro velmi talentované a velmi pracovité mladé tvůrce to byla skvělá příležitost, jak uspokojit svoji tvůrčí vášeň a zaujetí pro film. Vybrali si dobré místo blízko Zlína. Blízko horizontu, za kterým bylo už jen filmové nebe. Dnes, kdy už v něm jsou všichni z první generace kudlovských filmařů, se pokoušíme o první splátku dluhu, který vůči nim cítíme,“ uvedl za společnost Filmfest Čestmír Vančura.
Druhou kolekci pětatřiceti fotografií Alexandra Hackenschmieda – Amerika 1936 připravil profestor Pavel Dias, významný český fotograf, pedagog a velký znalec zlínské filmové historie. Negativy A. Hackenschmieda z období jeho působení ve zlínských ateliérech byly objeveny až roku 1999 v soukromé sbírce Jiřího Novotného. „Zlínské studio je využilo pro prezentaci autora spojenou s Filmovými ateliéry ve Zlíně a následně je věnovalo do sbírek Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně,“ upřesnil pamětník Jiří Novotný.
Tehdy jednadevadesátiletý A. Hackenschmied zaslal mladým filmařům do Zlína tento vzkaz: „Přál bych mladým filmařům, kteří opravdu milují film, aby zažili něco podobného, co zažila naše malá skupina nadšených přátel, když jsme zakládali a rozbíhali Fabiánku. Vzpomínám si na čtyři léta, co jsem strávil na Kudlově, tam za kopcem, stranou od přísného baťovského režimu, kde se nám vykouzlila vzácná atmosféra dovolující klidné přemýšlení a tvořivou práci. To bylo jedno z nejradostnějších období mého života“.
Během festivalu byl také slavnostně zahájený provoz Kabinetu filmové historie. Zájemci o historii zlínských filmových ateliérů tak mohou navštívit jeho stálou expozici ve 28. budově zlínských filmových ateliérů na Kudlově. Komentované prohlídky se zde konají od úterý do pátku od 10.00 do 16.00 hodin. Je zde k dostání i unikátní obrazová publikace FA Kudlov 1 – Kudlovská stodola. Založení a první léta filmových ateliérů ve Zlíně. Ta zachycuje filmový Zlín v letech 1936 – 1945 a je doplněna o dobový text Elmara Klose Kronika kudlovské stodoly. Obrazová část představuje díla špičkových fotografů, kteří v baťovském studiu v tomto období pracovali (A. Hackenschmied, J. Lukas, L. Kolda, P. Hrdlička, J. Novotný, A. Horák, J. Sudek a další).
Výstava, publikace i Kabinet filmové historie představují unikátní prezentaci vypovídající o ojedinělém tvůrčím zázemí, které filmovým velikánům poskytla ve 40. letech minulého století firma Baťa ve Zlíně.
