Čtyřiaosmdesátiletý František Zuska patří mezi významné osobnosti lidové výroby v kraji. Výrobě slaměných ozdob se věnuje od roku 1975 a jak sám říká, v práci i po tolika letech stále nachází inspiraci. „Dělám to pro svou potěchu, každý den. A pořád v tom spatřuji inspiraci. Vždycky něco vymyslím, chvíli to dělám a pak zas přijde něco jiného,“ svěřil se Zuska.
Stále se prý najdou sběratelé, kteří si u něj objednají sadu na vánoční stromeček a neváhají přijet třeba z Brna. František Zuska ale také rád vzpomíná na zážitek s Lívií Klausovou, která před lety doprovázela svého manžela, tehdy ještě prezidenta, na cestě po Zlínsku. „Přišli za mnou, že pro ni potřebují dárek. Tak jsem sehnal krabici, která měla průhledné víko a naskládal do ní kolekci ozdob, které jsem měl již vyrobené. Paní Lívie si u hejtmana nechala jednu po druhé vyskládat na rozprostřený ubrus a pak řekla, že nikdy nic hezčího neviděla,“ zavzpomínal Zuska.
Vyrábět ze slámy je hotová věda. Začíná od kvalitního materiálu, kterým je žito a který František Zuska dnes již kupuje u věrného dodavatele, farmáře ze Štípy. Než se k němu ale dopracoval, získával režnou slámu všelijak, i vlastní výrobou. Vzpomíná, jak si ještě za socialismu pronajal políčko, na něm pěstoval vlastní žito, které mu jednou zváleli vášniví milenci.
„S přípravou je prostě hodně práce, protože režnou slámu vám nikdo neprodá ve stavu, v jakém z ní vyrábíte. Jen si zkuste něco takového zadat na internet… neuspějete,“ podotkl František Zuska. I žito získané od svého farmáře si musí zpracovat sám. Slámu žne zásadně srpem, aby ji nezlomil nebo nepomačkal. Pak ji suší na plátně, bělí a zase suší, aby ji na závěr rozdělil podle síly na jednotlivé snopy.
Za svůj život vyrobil několik betlémů. Jeden z nich je až do 30. prosince k vidění v sala terreně holešovského zámku a patří k největším vystaveným raritám.
