Poslední rozloučení s Jaroslavem. Smutek i hořkost

ZLÍN - Smutek by se dal u obřadní síně zlínského krematoria krájet. Rodina, přátelé i spolupracovníci se loučili s Jaroslavem Janotou, který v osmačtyřiceti letech skončil dobrovolně svůj život skokem z balkonu v sedmém patře svého bytu v Napajedlích.

Dneškem se tak dopsal mimořádně smutný příběh muže, který se dostal do dluhové pasti, vystřelil při zásahu exekutorů v jeho bytě a pak dostal v rychlém sledu od soudů dvou instancí ve Zlíně i v Olomouci dvanáctiletý trest. 

Pak se před nástupem z jeho pohledu naprosto nespravedlivě vysokého trestu rozhodl tak, jak se rozhodl…

„Zcela jistě byl přesvědčený, že si takový trest nezaslouží, opravdu byl toho 14. ledna loňského roku rozespalý, po noční a do bytu se mu dostali dva muži. Byl voják z povolání, kdyby chtěl, určitě by se trefil, střílel z browningu po otci. Byl trochu svůj, introvert, ale určitě dobrý chlap,“ smutnil na pohřbu jeho příbuzný.

Celá anabáze od střelby přes vyšetřování, soudy a sebevraždu až po pohřeb trvala jen něco málo přes rok. Všechno šlo hodně rychle, domnívali se přítomní. Kromě smutku v mnohých z nich včetně matky zemřelého zůstávala i hořkost.

 

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x