„Rozhodneme-li se naložit s vlastními myšlenkami tak, že je svěříme papíru, máme tím na mysli jistou důvěryhodnost tohoto materiálu, důvěryhodnost vlastně paradoxní, vezmeme-li zároveň v potaz jeho zranitelnost, tedy i poměrně snadnou destrukci,“ píše se v anonci k výstavě. Opakem důvěryhodnosti je pak podle pisatele nedůvěryhodnost – ovšem i ta se ve zvláštním významovém rozpětí papíru týká, skryta ve rčení, že papír snese všechno. Obojí se však vztahuje k tomu nejdůležitějšímu, totiž záznamu vznětů, jejichž předpokladem je pohyb lidské mysli.
Samotný papír se přitom stává materiálem nestranným a bezbranným, jenž může být myšlenkou povýšen či zneužit: a to se týká stejně tak jeho role nositele slovního či výtvarného sdělení.
Ve smyslu oné zneužitelnosti je na tom v dnešní době snad lépe, stane-li se fundamentem výhradně výtvarným. Významová plytkost či banalita, prezentovaná prostřednictvím výrobně natolik náročného, často rukodělně zhotovovaného materiálu, totiž jen málokomu stojí za námahu spojenou s jejím vymýšlením.
Možná i proto se papír stal médiem sjednocujícím většinu vystavených prací členů a hostů Umělecké besedy, spolku s více než stopadesátiletou tradicí, zaštítěnou mnoha významnými jmény našich kulturních dějin. I tentokrát jde o výstavu výběrovou, jejímž posláním je provázanost dvojí tradice: tedy tradice ušlechtilého materiálu i tradice umělecké kvality a náročnosti, s níž se díla současných vystavujících umělců poměřují.
Mezi autory jsou P. Aubrechtová, J. Budíková, M. Filippovová, V. Gebauer, E. Halberštát, Z. Janáček, J. Kačer, S. Klimeš, V. Kovařík, M. Molová, P. Mühlbauer, Š. Radová, E. Ranný, P. Stanický, M. Šnajdr, D. Šubrtová, M. Uher a P. Veselý.
