Nejrizikovějšími skupinami jsou pacienti se známou alergií na pobodání hmyzem typu včela nebo vosa, pacienti s přidruženými chronickými onemocněními srdce, dýchacích cest a také pacienti vyššího věku nebo malé děti.
„Velmi rizikové je pobodání v dutině ústní, jazyka a také pobodání velkým počtem hmyzu. Těžší lokální reakce zaznamenáváme u pobodání sršněm,“ uvedl primář oddělení urgentního příjmu zlínské nemocnice Michal Pisár s tím, že většinu lidí přiveze rychlá záchranná služba a jsou obvykle kvalitně zaléčeni, někteří se dopraví sami nebo s rodinou. Nejlehčí reakce jsou často ošetřeny ambulantně a po několikahodinovém pozorování a podání kortikoidů, antihistaminik a infuze jsou pacienti propuštěni domů. „Těžší případy obvykle jeden až dva dny hospitalizujeme, nejtěžší případy vyžadují navíc podání adrenalinu do svalu, ojediněle i umělou plicní ventilaci – a hospitalizaci na JIP nebo ARO,“ dodal Pisár.
Bodnutí včelou, vosou nebo sršněm se projeví v lehčích případech bolestí, zarudnutím a otokem kolem místa bodnutí. „Stačí postižené místo co nejvíce chladit, což zmenší otok, případně použít dostupná antihistaminika v masti,“ upozornil primář interního oddělení zlínské nemocnice Jiří Latta. Velmi nebezpečné podle něj je, pokud dojde k bodnutí do jazyka nebo do krku, kde může otok zužovat dýchací cesty. „V takovém případě je nutné rychle přivolat odbornou pomoc. Stejně tak u alergické reakce, která se projeví výraznějším místním otokem, kopřivkou, astmatickým záchvatem nebo anafylaktickým šokem,“ doplnil primář Latta.
Lidé, kteří vědí o své alergii, musejí dbát na to, aby u sebe měli léky první pomoci a okamžitě si je vzali. Ti, kteří mají alergickou reakci poprvé, by měli po ošetření vyhledat specialistu alergologa, aby předešli případným komplikacím do budoucna.
