Bylo to v roce 2004, Tomášovi bylo osmnáct a nastoupil proti tehdejší světové jedničce na olympiádě v Aténách jako hráč osmé světové desítky.
„Sledoval jsem to jen tak pro radost na obrazovce. Bylo víceméně jasné, že Federer nedá synovi šanci. Vyhrál první set, pak se ale zápas začal lámat. Berďa (jak otec ratolesti dodnes říká), vyhrál druhý 7:5, to už jsem hodně zpozorněl, pak se přiblížil konec a Tomáš opět vyhrál 7:5. To by naše pohovka ve Valašském Meziříčí mohla vyprávět, jak jsem radostí metal kotrmelce,“ směje se ještě dnes Berdych starší. Nutno říci, že Berdych mladší tehdy zdolal docela čerstvého vítěze Wimbledonu
Aby se rodáci z našeho kraje mohli pyšnit ještě více, následoval rok 2004. Federer vyhrál podruhé nejslavnější světový turnaj a zanedlouho podobně jako Zlíňan Jiří Novák došel do finále mezinárodního mistrovství své země v Gstaadu. A ejhle, znovu mu stál v cestě Čech. Jiří Novák dokázal po úžasném zápase domácího miláčka zdolat v pěti setech a po roční odmlce znovu triumfoval na témže místě.
„Když mi večer volal, nemohl pořádně mluvit, bylo to skvělé a hodně emotivní,“ vybavuje si encyklopedicky přesný Jiří Novák starší.
Oba otcové nadále pečlivě sledují počínání svých synů, v Novákově případě i vnuků.
„Jirka prostřední jezdí s Bohdanem Ulihrachem hrát německou nejvyšší soutěž „old boys“, jsou zase úspěšní, už postoupili do zářijového Final four. Jirka hraje i tamní třetí nejvyšší soutěž mezi mladíky, občas dá nakouknout i synům Kubovi i Jirkovi třetímu,“ popisuje otec rodu.
Tomáš Berdych dál válí na okruhu ATP, ve Wimbledonu mu dal stopku právě fenomenální Švýcar v semifinále. Teď má dovolenou, zanedlouho se chystá do tenisově neprobádaného teritoria. „V Mexiku, myslím, ještě nikdy nehrál,“ pátrá přesně v paměti otec Martin.
