Jsem strojař, ale vždy jsem chtěl pracovat na operačním sále

Vlastimil Kocourek (Foto: archiv nemocnice Vsetín)Vlastimil Kocourek (Foto: archiv nemocnice Vsetín)
Vlastimil Kocourek (Foto: archiv nemocnice Vsetín)
Čtení ke kávě 29. 7. 2017 | Zdroj: Šárka Šarmanová

VSETÍN - „Mým snem bylo dostat se na operační sály, a to se mi splnilo,“ říká čtyřiapadesátiletý Vlastimil Kocourek. Před více než čtvrt rokem si splnil svůj dávný sen. Přihlásil se do sanitářského kurzu, který pořádala vsetínská nemocnice. Ta mu nakonec, stejně jako dalším uchazečům, nabídla práci. A pro ty, co by chtěli pana Kocourka následovat, je tu možnost už v září, kdy nemocnice otevře další nový kurz. A nemusíte mít ani zdravotnické vzdělání. 

Jaké práci jste se dříve věnoval, mělo to něco společného s medicínou?

Původem jsem strojař, vystudoval jsem průmyslovku. Ale posledních patnáct let jsem se věnoval masážím. Se zdravotnictvím jsem se setkal, asi jako každý, z pohledu pacienta. Možná i proto jsem později tíhnul k alternativním technikám, chtěl jsem tělo udržet v relativně dobré kondici. Věřím tomu, že zdravým pohybem se tělo léčí samo, od osmnácti let aktivně sportuji.

A z jakého důvodu jste se přihlásil do kurzu?

Chtěl jsem poznat člověka z jiného, medicínského, ne alternativního pohledu. Zdokonalit své znalosti po této stránce. A sanitářský kurz je dobrý začátek. Vidět nemocnici jinýma očima než pacient. V tomto případě ani tak nejde o finanční stránku, ale spíše o sebevzdělávání. Člověk by měl poznat hodnotu lidského těla.

Kde nyní v nemocnici pracujete?

Mým snem bylo dostat se na operační sály. To se mi splnilo. Nyní jsem sanitářem na operačních sálech. A pokud mám volno, věnuji se dál podnikání.

Co všechno jste se musel na kurzu naučit?

Znalosti pohybového aparátu jsem měl z minula, mnoho dalších informací byly pro mne nové. Rentgeny, patologie, systém práce na odděleních. Poznal jsem nemocnici jako celek.

Jednou z podmínek přijetí do nemocnice bylo úspěšné složení zkoušek. Jak dlouho jste se na ně připravoval a měl jste trému?

Trému jsem neměl. Obavy snad trochu z testů, praktická část byla zajímavá. Pokud má člověk k problematice vztah, vždy něco vymyslí. Takže to nebylo zase tak těžké.

Jak dál vidíte svou profesní budoucnost v nemocnici, uvažujete o dalším sebevzdělávání?

V nemocnici jsem druhý měsíc. Práce na sálech je náročná, na znalosti, manuální dovednosti i na rychlost. Sebevzdělávám se sám a je to přínosem v mojí práci, která je každý den trochu jiná. Ale s dalším studiem už nepočítám.

 

Mohlo by vás zajímat

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam