Tomáš Garrigue Masaryk měl ke Zlínu blízko a často sem jako politik přijížděl. Ačkoliv je známa hlavně jeho návštěva z 24. června 1928, kdy ho jako prezidenta vítal Tomáš Baťa, nebyla jediná. „Poprvé naše město navštívil již v roce 1907. V témže roce získal za Českou stranu pokrokovou svůj první parlamentní mandát a pracoval pro volební obvod valašských měst včetně Zlína. Druhý mandát ve stejném obvodu získal při dalších parlamentních volbách v roce 1911,“ připomenul Zdeněk Dvořák.
Působení T. G. Masaryka ve vídeňském parlamentu bylo pro Zlín velkým přínosem při zavádění pokrokových, hospodářských a společenských změn, kterým nutně předcházely změny politické. V záznamech městského zastupitelstva je uvedena řada zpráv o jednání, které Masaryk vedl u vídeňských ministerstev a úřadů ve prospěch rozvoje Zlína. V roce 1910 mu bylo uděleno čestné občanství města Zlína.
Tomáš Garrigue Masaryk zemřel 14 září 1937 v 87 letech v Lánech. Jeho pohřeb 21. září se stal velkou manifestací zármutku, ale také víry v demokracii všech demokraticky cítících občanů státu, bez ohledu na národnost. Smuteční náladu před pohřbem vyjádřil Jaroslav Seifert v cyklu deseti básní a snažil se tak spolu s národem překonat Masarykovu smrt.
