50. extraligová sezóna zlínských hokejistů. Martin Hamrlík – nedávná minulost i žhavá současnost

ZLÍN - Druhým dílem pokračuje pohled serveru Zlin.cz do bohaté historie zlínského hokeje. Ten si letos připomíná 50. sezónu mezi naší elitou.

ZAČÁTKY LEDNÍHO HOKEJE VE ZLÍNĚ ANEB JAK TO VŠECHNO ZAČALO

Snaha ustanovit ve Zlíně hokejový oddíl se datuje sice už do první poloviny 20. let, ale velkou překážkou bylo počasí. V prosinci 1925 oznámil časopis firmy Baťa, že bylo fotbalové hřiště upraveno na kluziště. Jenže podobné pokusy končily první oblevou. A tak byl první zástupce zlínského hokeje, hokejový klub SK Baťa Zlín, založen až v sezoně 1928/1929. Mužstvo nového hokejového oddílu sehrálo již v neděli 13.  ledna 1929 své první historické utkání se Sokolem Kroměříž a prohrálo 2:7. Tehdejší tisk viděl porážku jako „vinu malé sehranosti a slabého brankáře, jenž pro nedostatečnou výstroj nemohl dostatečně zakročovati“. Hned následující neděli 20.ledna prohrává celek Zlína s SK Přerov 2:11. Po další porážce s ČSS Olomouc dokázal SK Baťa remizovat s přerovskou Viktorií a o týden později, 11. února 1929, dokázal stejného soupeře porazit a zaznamenal tak vůbec první vítězství ve své krátké historii, byť se utkání hrálo ve dvacetistupňovém mrazu! K dovršení úspěchů pak 17. února vítězí Zlín v Kroměříži 2:1. Vedle fotbalistů na bruslích se uplatňoval i Tomáš Baťa mladší, jenž hrával hokej na škole ve Švýcarsku.

V dalších letech se stal lední hokej jedním z nejoblíbenějších sportů ve Zlíně a měl na své straně stále více příznivců. Bohužel však byl odkázán pouze na milost a nemilost počasí, které mu nebylo zvláště nakloněno. V sezoně 1930/1931 rozmary počasí hokejistům vůbec nepřály. Hokejový odbor sehrál pouze šest zápasů, z toho pět utkání bylo odehráno ve Zlíně a jedno v Kroměříži. Bilance těchto utkání byla tři vítězství, dvě remízy a jedna porážka s celkovým skóre 11:8. Nejlepšími střelci branek byli Hobl, Hošek, Smejkal, Mareš, Perek a Wastl. Mužstvo v této sezoně bojovalo ve druhé třídě a připravovalo se na postup do vyšší soutěže. To se podařilo hned v následující sezoně 1931/1932, kdy po sehrání pěti utkání druhé třídy bývalé hanácké hokejové župy mužstvo dobylo první místo a postoupilo do první třídy s osmi body poměrem branek 7:4. Druhý úspěch v této sezoně byl na olomouckém turnaji Moravského večerníku, kde se Zlín probojoval až do finále a umístil se druhý za tehdejším výborným týmem Olmützer E. V. V této sezoně se sehrálo celkem 12 utkání (osm ve Zlíně a čtyři na cizích kluzištích) s pasivním poměrem branek 16:17. Nejúspěšnějšími hráči a střelci byli Smejkal, Mareš, Hobl, Wastl a brankář Čermák. Rovněž byl dán podnět k založení prvního dorosteneckého mužstva a k rozšíření tohoto sportu mezi mládeží. I v další sezoně 1932/1933 nebyly přírodní podmínky lednímu hokeji příliš nakloněny. Zápisy z tehdejší doby smutně konstatují, že tomuto krásnému sportu se věnovalo velmi mizivé procento mladých lidí. I přes všechny nepříznivé okolnosti dosáhlo mužstvo řady pozoruhodných výsledků. Sehrálo celkem 15 utkání, z toho 5 vítězných, 2 nerozhodná a 8 prohraných. Z toho bylo 5 mistrovských a 10 přátelských utkání s celkovým pasivním poměrem branek 29:49. V jednotlivých zápasech se vystřídalo celkem 10 hráčů. Oporou mužstva byla obrana Smejkal, Mareš, dále hráli Tomáš Baťa, Hrbáček, Šimák, Drápal, Janota, Kašpárek, Neumann a Pötzel. Nejlepším střelcem byl Smejkal se 17 brankami, následovali Hrbáček 6, Mareš 5 a Tomáš Baťa 1. Vznikl také odbor ledního hokeje u bývalého SK Prštné. Základní hráčský kádr byl získán originálním způsobem, kdy byl podniknut „lov na hokejisty“, kteří hrávali na Zboženských rybníkách. Sekretář Barvíř zjistil, že tam hrají hlavně zlínští hoši, kteří byli brzy pro Prštné získání, a tak měl hokej hned v začátku znamenité úspěchy. „Kanaďané z Prštného“ si získali hodně příznivců, kteří při svém debutu porazili Přerov a vzápětí SK Malenovice 6:1 a dobré jméno v tehdejší hanácké hokejové župě. Lední hokej si získal mezi mladou generací své pevné místo, nicméně problémem byla kluziště.

Mezi ikony klubu, jejichž dresy visí napořád vysoko u stropu Zimního stadionu Luďka Čajky, je i Martin Hamrlík. Vynikající obránce, dnes jeden z trenérů extraligového týmu. A taky nevšední a originální glosátor. Mezi dospělé naskočil dnes 44 letý populární „Larry“ ve svých sedmnácti letech, to se psal rok 1990…

Video

 

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x