Opravdu máte mlhové zkušenosti?
Bylo mi osmnáct, dostal jsem se jako šťastný divák do Bratislavy na Tehelné pole, v roce 1975 tam Československo hrálo s Anglií. Zápas evropské kvalifikace byl přerušen, vlastně zrušen a celý se hrál kvůli husté mlze až druhý den. Slavně jsme vyhráli a udělali důležitý krok pro postup na mistrovství Evropy do Bělehradu. Tam jsme získali titul mistrů Evropy.
Olomoucká mlha byla taky zajímavá, navíc jste koučoval bez brýlí…
Přesně tak, odpoledne jsem si vzal nové čočky, posloužily dobře, ale jeden klíčový moment nezachytily, to znám jen z vyprávění.
O co šlo?
Těsně před přerušením, když už opravdu nebylo vidět na krok, se Vukadinovič vydal za stoperem, ten uklouzl a v jasné šanci ho stáhl za dres. Smůla, vidět to nemohl ani rozhodčí, viděl si jen na píšťalku a zápas přerušil.
Nabízela se i myšlenka, že mlha zůstane a zápas neskončí, co by se dělo?
Určitě by se v pátek nehrál celý zápas, ale jen zbylých, řekněme, dvacet minut. Pro nás i pro soupeře by to ale vzhledem k nabitému ligovému programu byla výrazná komplikace, proto jsme rádi, že se dohrálo, škoda Vukadinovičovy neproměněné šance v závěru, ale celý tým chválím.
Do Kodaně s čočkami nebo brýlemi?
Beru brýle i čočky, mlha může přijít zase. A hezky jste mne inspiroval, luštěniny to je moje, píši manželce esemesku, co by mohlo být k večeři. Čočka na kyselo s vejcem případně s houbami. Určitě ještě nějaké najdeme. I bez čoček.
