Ve zlínské zoo se podařilo po 42 letech rozmnožit vzácného opeřence

Foto: ZOO a zámek Zlín - LešnáFoto: ZOO a zámek Zlín - Lešná
Foto: ZOO a zámek Zlín - Lešná
Co se děje 20. 11. 2017 | Autor: Irena Frolová

ZLÍN - Zoo Zlín má obrovský důvod k radosti, po dlouhých 42 letech se tu podařilo rozmnožit ohrožené kasuáry přilbové. Narození atraktivního zástupce běžců však provázely komplikace, serveru Zlin.cz to řekla mluvčí zoo Romana Bujáčková.

Narození malého kasuára přilbového je skutečně mimořádný úspěch, rozmnožování kasuárů v zoo není totiž vůbec běžnou záležitostí. Tyto atraktivní zástupce běžců chová v Evropě 48 zahrad, z toho čtyři v České republice. Za poslední rok se však v evropských zoo vylíhlo pouze 10 mláďat, v českých a slovenských zoo se tak událo jen v Zoo Zlín.

Mládě kasuára se vylíhlo na začátku října. Rodičovský pár se podařilo sestavit letos. K samci, kterého zlínská zoo získala v roce 2015 z maďarské Zoo Szeged, přibyla na jaře 2017 samička z italské Zoo Sappeler. Při prvním seznamování se potvrdilo, že u kasuárů je dominantnější samice. „K samci se nejprve chovala agresivně. Kasuáři jsou totiž samotáři, proto i v zoo mají oddělené výběhy. Na jaře jsme jim umožnili kontakt nejprve přes přepážku, teprve později sdíleli společný prostor. Druhé spojení pak proběhlo v průběhu snůšky samice. A k naší radosti bylo úspěšné," uvedl zoolog Václav Štraub.

Otcovské povinnosti však samce zcela změnily. Z klidného ptáka se v průběhu hnízdění stal velmi agresivní jedinec, který si hlídá své teritorium. Sezení na vejcích a výchova mláďat je totiž u kasuárů jednoznačně záležitostí samců. Po padesáti dnech bedlivého a trpělivého hlídání hnízda se líhnou mláďata, která zůstávají po boku otce. Ten je krmí, chrání před predátory, dokud nejsou dost silná, aby se o sebe postarala. „Náš samec bohužel tak trpělivý nebyl. Na vejcích nevydržel sedět až do líhnutí mláďat. Proto jsme oplozené vejce inkubovali v líhni," popsal situaci Václav Štraub. K vylíhlému mláděti chovatelé přidali jednodenní kuřata, aby podpořili jeho apetit a aktivitu. „K mláděti chovatelé vstupovali v převleku, který imituje dospělého kasuára. Krmí je loutkou připomínající hlavu kasuára, aby co nejvíce omezili osobní kontakt a zabránili nežádoucí fixaci na lidi. Nyní se již mládě seznamuje přes pletivovou přepážku s rodiči," doplnil Štraub. Malý kasuár prozatím zůstane v teple vnitřní ubikace. Návštěvníci jej budou moci obdivovat až příští rok na jaře.

Kasuár je po pštrosovi druhý nejtěžší pták na světě. Jeho domovinou jsou husté tropické pralesy severovýchodní Austrálie a Nové Guineje. Tvrdé a tuhé peří jej dokonale chrání při prodírání v hustém porostu. Charakteristickým znakem je kostěný výrůstek na hlavě. Slouží jako ochrana hlavy, když se pták prodírá porostem, a také k rozhrabávání spadaného listí a půdy při hledání potravy. V jeho jídelníčku dominují především semena, plody stromů, bobule, pochutná si také na larvách hmyzu či drobných obratlovcích. Samice jsou větší a barevnější než samci. Kasuár výborně plave, dokáže přeplavat řeku i menší jezero. Drápy na jeho prstech dosahují délky až 12 cm, může tak být velmi nebezpečný. Na Nové Guineji se peří kasuárů používá jako platidlo. Ve volné přírodě kasuáři patří k velmi ohroženým ptačím druhům. Jejich počty prudce klesají kvůli kácení původních pralesů.

 

Mohlo by vás zajímat

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam