„Nevíme, jak soud rozhodne. Jsme ale připraveni reagovat. Náš zájem je dlouhodobě stejný: mít co nejlevnější vodu a co nejvyšší investice do vodárenské infrastruktury,“ prohlásil Miroslav Adámek, primátor města Zlína, které je největším akcionářem VaK.
Situací ve VaK se zabývá od roku 2004 hned 13 soudů. Ten o prodeji části VaK soukromé společnosti MOVO je zásadní, stejně jako soud, který se zabývá smlouvou, na jejímž základě si MOVO v roce 2004 pronajala od VaK nemovitosti – tedy například již zmíněné potrubí a čističky – až do roku 2034.
Jakkoliv bude verdikt zlínského soudu do značné míry určující, nebude s největší pravděpodobností jeho účinek okamžitý. Dá se totiž předpokládat, že se některá ze soudících se stran odvolá a případ bude posuzovat vyšší soudní instance, což může trvat další roky. „Neplatí mediální zkratky některých našich oponentů, že stačí zaklepat na dveře soukromé společnosti MOVO a převzít od ní prodanou či pronajatou část VaK. Jsou tady dlouhodobé smlouvy, které podepsali naši předchůdci a jen soudy musí rozhodnout, zda jsou platné či nikoliv. Do té doby nic převzít nelze,“ uvedl náměstek primátora Ondřej Běták. Dodal, že každý akcionář VaK Zlín má stejná práva a povinnosti bez ohledu na jeho akcionářský podíl. Proto různé výzvy, například k okamžitému přebírání infrastruktury, ze strany některých starostů akcionářských obcí, nelze označit za nic jiného než za populistická vyjádření. „Tito starostové moc dobře ví, že mají ze zákona stejné možnosti jako jakýkoliv jiný akcionář. Zůstává tedy otázkou, proč někoho k něčemu vyzývají a sami nekonají a navozují dojem, že takto může konat jen město Zlín jako jeden z akcionářů,“ řekl náměstek primátora.
V rámci společnosti VaK je uplatňováno tzv. solidární vodné a stočné. Voda na Zlínsku proto stojí všude stejně, bez ohledu na skutečné náklady potřebné na její přípravu, distribuci a čištění. Na tento systém doplácí nejvíce obyvatelé Zlína, a to částkou cca 10 korun na každý spotřebovaný kubík. Přestože radnice nemá k dispozici naprosto přesná čísla, dá se předpokládat, že pokud by byla Zlínu účtována cena vody samostatně, platili by jeho obyvatelé asi 75 korun za kubík místo letošních 85,71 koruny.
Významný vliv na cenu vody na Zlínsku má fakt, že Otrokovice čistí své odpadní vody ve společnosti se zahraničním vlastníkem TOMA Otrokovice a ne v zařízení, které vlastní VaK. „Někdejší vedení Otrokovic dopustilo, že čistírna skončila u zahraničního majitele a ne v rukou samosprávy. Proto mají Otrokovice mnohonásobně vyšší náklady než ostatní města a obce na Zlínsku. V rámci solidárního systému se ale zvýšené náklady Otrokovic rozpočítávají do celkových nákladů a ty hradí všichni akcionáři VaK a tedy občané měst a obcí sdružených ve VaK. Tuto praxi jen dle mého názoru potřeba změnit. Nevidím jediný důvod, proč by měli obyvatelé Zlína doplácet na to, že Otrokovice čistí vodu u zahraniční společnosti,“ konstatoval Ondřej Běták.
V roce 2017 zaplatil VaK Zlín společnosti TOMA za čištění odpadních vod v Otrokovicích částku asi 15 milionů korun. Pokud by si tyto své náklady převzaly Otrokovice, klesla by cena za kubík vody ve Zlíně i v jiných městech a obcích na Zlínsku o dvě koruny, tedy z letošních 85,71 korun na 83,71 koruny. Tím by se ještě více dostala pod celorepublikový průměr.
