První vatra vzplane dle tradice ve 21.15 až 21.30 hodin na Radhošti. Následovat budou ohně na Santově, na Portáši, Kohútce, Hutisku, Búřově nebo Zuberském kopci.
Znovuobnovenou tradici pálení svatojánských ohňů v předvečer svátku svatého Jana Křtitele dodrží řada dobrovolníků a organizací také v letošním roce. Pracovníci společnosti Městské lesy Rožnov připravili společně s Maticí Radhošťskou na Radhošti vatru, která se dle tradice rozhoří jako první.
Součástí letošních svatojánských ohňů na Radhošti je také dobová rekonstrukce návštěvy Prezidenta Osvoboditele. T. G. Masaryk přijel na svatojánské ohně na Radhošť v roce 1928. Součástí programu, který je pro tuto událost připraven, je mimo jiné znovuodhalení pamětní desky při příležitosti této návštěvy a také koncert Zašovského chrámového sboru, cimbálové muziky Javořina a zpěváka Františka Segrada.
„Po zapálení svatojánského ohně na Radhošti by měly následovat ohně v Malé Bystřici na Santově, ve Valašské Bystřici v Búřově, Polomci, Jaseníkách a Kyčeře, ve Velké Lhotě u Malíků, v Hutisku-Solanci na Zákopčí u Jurků a v Poskle u Slováků, ve Stříteži (Vrchovina), ve Vidči (Zuberský kopec), v Karolince (Ski areál Karolinka) nebo na hřebeni Javorníků u hotelu Portáš a hotelu Kohútka. Tyto ohně pak doplní ještě vatry ve Valašském Meziříčí (Juřinka „U Vodojemu“ a v na chatě Mír v Rožnově pod Radhoštěm,“ uvedl jednatel rožnovských městských lesů Rostislav Polášek..
Pálení svatojánských ohňů je typickým fenoménem svatojánské noci. Vatry, zapalované na nejvyšších místech v krajině, symbolicky představují slunce, které je v době letního slunovratu na vrcholu sil. Tyto ohně se pro získání síly přeskakují, zapalují se v nich košťata, kterými se pak krouží a na některých místech se také dříve z kopců pouštěly hořící kola či sudy, symbolizující putující slunce. V minulosti hořívala na kopcích v okolí Radhoště téměř třicítka ohňů.
