Mládě se vylíhlo na začátku července a hned skončilo ve výběhu u otce. „U kasuárů se totiž o výchovu mláděte stará výhradně samec,“ uvedla Bujáčková. Podle ní je mládě dalším významným chovatelským úspěchem zahrady.
Podle ředitele zoo Romana Horského bere samec kasuára otcovské povinnosti velmi vážně. „Svého potomka chrání, a tak se někdy chová až agresivně. Zpočátku jsme proto uzavřeli cestu kolem výběhu, aby měli kasuáři co nejvíce klidu. Nyní ho mohou návštěvníci už ve výběhu zahlédnout,“ řekl Horský.
Mládě se na otce okamžitě fixovalo. „Pozoruje ho při jídle a pak se snaží vše napodobovat. Samec mu například svým zobákem dělí velké kousky potravy na menší části, které pak mládě sbírá ze země. Když prší, chrání samec mládě před deštěm,“ popsala Bujáčková.
Pokud se od sebe oba vzdálí, navzájem na sebe volají a ujišťují se o přítomnosti druhého. „Zdá se, že umístění pod samce bylo správnou volbou. Zatímco první odchov kasuára probíhal na přelomu loňska a letoška uměle tentokrát jsme zvolili druhou variantu. Mládě jsme po vylíhnutí odebrali z líhně a zkusili ho dát přímo k samci,“ dodal Horský.
První odchov bohužel skončil úhynem mláděte letos v lednu. V dubnu chovatelé pozorovali u kasuárů pokusy o páření, v květnu samice snesla celkem osm vajec. Jedno bylo skutečně oplozené. Mládě se vylíhlo 8. července, o den později ho chovatelé umístili k samci. „K jeho zdravému vývoji tak pomáhá dostatek pohybu a slunečního záření. Mládě se den ode dne lepší v hledání potravy a celkově sílí. Při troše štěstí lze malého kasuára společně se samcem zahlédnout v jejich prostorném výběhu v australské oblasti zoo,“ informovala Bujáčková.
Úspěšný rodičovský pár kasuárů přilbových se podařilo sestavit teprve v roce 2017. Vytvoření páru nebylo podle Bujáčkové jednoduché. ZOO Zlín v roce 2015 komplikovaně získávala vhodného samce z maďarské Zoo Szeged. Maďarská zoo souhlasila s přesunem do Zlína jen pod podmínkou, že obdrží náhradního kasuára. Zlínská zoo proto zorganizovala na sebe navazující přesuny, do Zoo Szeged přivezli kasuára z Rigy a samce ze Szegedu přemístili do Zlína. K samci přibyla na jaře 2017 samice z italské Zoo Cappeler-Cartigliano.
První mládě kasuára se v ZOO Zlín vylíhlo poprvé v roce 2017, po čtyřiceti dvou letech chovu tohoto druhu. „Jednalo se skutečně o mimořádný úspěch, rozmnožování kasuárů v zoo není vůbec běžnou záležitostí. Tyto atraktivní zástupce běžců chová v Evropě 67 zahrad, z toho čtyři v České republice,“ řekla Bujáčková.
Kasuár je po pštrosovi druhý nejtěžší pták na světě. Váží 45 až 70 kilogramů. Vysoký může být až 170 cm. Charakteristickým znakem je kostěný výrůstek na hlavě. Slouží jako ochrana hlavy, když se pták prodírá podrostem, a také k rozhrabávání spadaného listí a půdy při hledání potravy. Samice jsou větší a barevnější než samci. Kasuár výborně plave, dokáže přeplavat řeku i menší jezero. Drápy na jeho prstech dosahují délky až 12 cm, může tak být velmi nebezpečný. Původní domovinou kasuárů je Nová Guinea a severovýchod Austrálie, kde žijí v deštných pralesích. Počty kasuárů ve volné přírodě prudce klesají z důvodu kácení pralesů.
Jejich hlavní potravu tvoří ovoce, bobule, semena a příležitostně hmyz, drobní obratlovci a ptačí vejce. Kasuáři jsou samotáři, samec se potkává se samicí pouze v období páření. Samička snáší tři až osm vajec, na kterých 50 dnů sedí pouze samec. Sám také pečuje o vylíhlá mláďata, která se osamostatňují ve stáří devíti měsíců.
