Myslivci se podílejí na splnění zalesňovacího plánu, podle kterého městské lesy ročně sadí okolo 30 tisíc nových stromků. „Letos to však bude téměř dvojnásobek z důvodu napadení porostů kůrovcem,“ uvedla Buršíková.
Semetínští myslivci vysadili 1800 smrků a 400 buků. Kromě péče o zvěř a samotného sázení se zapojili i do údržby areálu kolem chaty Nivka, kde opravili stávající lavičky, na nichž vyměnili dřevěné části a obnovili ochranný nátěr. „Veškerou naši činnost při brigádách vždy konzultujeme s lesním hospodářem Městských lesů Vsetín, aby naše činnost byla smysluplná,“ uvedl za myslivce Zdeněk Novosad.
Podle Buršíkové například oprava posezení na Nivce přišla vhod nejen uživatelům chaty, ale také projíždějícím cyklistům či turistům. „Sázení nových stromků do vytěžených lokalit zase pomáhá k obnově lesního porostu,“ poznamenala.
Celkem Městské lesy Vsetín ročně vysadí v průměru 30 tisíc sazenic. „Letos to bude více, a to i kvůli kůrovci, který si vynutil vykácení některých porostů mimo plán těžby. Zatím jsme vysadili 51 tisíc sazenic a další budou pravděpodobně následovat na podzim, pokud to umožní počasí a bude co sázet,“ uvedl lesní hospodář Stanislav Gajdošík s tím, že vlastní školka sice produkuje mladé stromky, ale kapacitně nestačí pokrýt požadavky. Na trhu však je a bude problém listnaté sazenice, které Městské lesy Vsetín preferují, sehnat. „Zvýšená potřeba sazenic vyplynula z toho, že na jaře vysazené stromky z důvodu rychlého nástupu suchého počasí asi z 30 procent zaschly. Chtěli bychom proto místo nich dosadit nové,“ dodal Gajdošík.
Městské lesy Vsetín se starají celkem o 842 hektarů lesů, které jsou ve vlastnictví města. Nejvíce městských lesů se nachází v katastrálním území obcí Ratiboř, dále pak Vsetín, Jasenka, Rokytnice a Lhota. Smrkové porosty přitom zabírají z celkové rozlohy 60 procent, buky tvoří 30 procent a 10 procent připadá na ostatní dřeviny jako jedli, modřín, douglasku, lípu, dub, habr či jasan.
Ani vsetínským městským lesům se nevyhnuly problémy s kůrovcem. „Od roku 2015 evidujeme jeho zvýšený výskyt. Každý rok vytěžíme přibližně 2000 kubíků napadené dřevní hmoty,“ informoval Gajdošík. Podle něj to zatím není kalamitní stav. Napadené stromy se totiž nacházejí v různých lokalitách a netvoří souvislou plochu. Zatím se podle Buršíkové daří napadené dřevo včas vytěžit a asanovat, ale současné teplé a suché počasí kůrovci přeje, takže je možné, že se situace bude zhoršovat.
Vzhledem ke kůrovcové kalamitě v celé České republice je trh se dřevem přesycený a jeho cena se dostává až k hranici výrobních nákladů. Mladé stromy do věku 40 let, které kůrovec napadne, jsou navíc vhodné pouze ke štěpkování. „V tomto případě stromy lesníci pokácejí a specializované firmy je přímo na odvozním místě štěpkují. Zde již ani výrobní náklady nepokryjí tržby za štěpku. Ale toto dřevo se prostě musí zlikvidovat, abychom šíření kůrovce co nejvíce omezili,“ uzavřel Gajdošík, který věří, že se stav městských lesů podaří udržet a nepostihne je obdobný kalamitní stav jako jiné oblasti republiky.
