V Kroměříži budou odhaleny nové kameny zmizelých, tentokrát připomenou rodinu lékaře Pressera

Kameny zmizelých (Foto: MěÚ Kroměříž)Kameny zmizelých (Foto: MěÚ Kroměříž)
Kameny zmizelých (Foto: MěÚ Kroměříž)
Co se děje 11. 12. 2018 | Autor: Irena Frolová

KROMĚŘÍŽ - Kroměřížská radnice připravuje odhalení dalších čtyř takzvaných kamenů zmizelých, které připomínají tragické osudy Židů za druhé světové války. Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí tentokráte památku lékaře Felixe Pressera a jeho rodiny. Bydleli v Kollárově ulici, kam budou kameny instalovány, serveru Zlin.cz to sdělil mluvčí města Jan Vondrášek.

„Považuji za nutné, abychom si tuto část naší historie připomínali. Tragické osudy a konkrétní příběhy těchto obyvatel Kroměříže by měla poznat i nejmladší generace, v tom vidím smysl kamenů zmizelých," uvedl starosta Jaroslav Němec. Přesný termín instalování kamenů zmizelých věnovaných památce lékaře Pressera a jeho rodiny zatím znám není, stane se tak příští rok na jaře.

Felix Presser zahynul v koncentračním táboře Buchenwald v roce 1939, jeho žena Bedřiška a synové Petr a Tomáš byli zavražděni ve vyhlazovacím táboře Malý Trostinec v Bělorusku v roce 1942. „Pan doktor Presser je v současnosti uveden na pamětní desce obětem okupace z řad lékařů na budově staré polikliniky, jeho rodina však nikoliv. Bydleli v ulici Kollárova 41, což je pravděpodobně budova staré knihovny," popsala Jitka Hozová z radničního odboru kultury a cestovního ruchu.

Radnice loni v listopadu v Moravcově ulici slavnostně odhalila čtyři kameny zmizelých, které připomínají Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodinu. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice a zahynuli v koncentračním táboře v polské Osvětimi. V Kroměříži byl ale první kámen zmizelých instalován už v roce 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.

Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali zejména dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942, kdy nacisté vyhodili do vzduchu i synagogu, jež stála na místě dnešního kulturního domu. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.

Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine - obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé.

 

Mohlo by vás zajímat

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam