Mladí supi, dvě samičky a jeden samec, budou nejprve umístění do aklimatizační voliéry, zhruba po půl roce pak vypuštěni v bulharských horách. Transport tak znamenal nejen další šanci na rozšíření divoké populace supů v Bulharsku, ale stal se i hezkou oslavou desetileté úspěšné mezinárodní spolupráce.
Zlínská zoo v roce 2009 vstoupila do společného projektu španělských a bulharských ochranářů Green Balkans zaměřeného na obnovu divoké populace supů v Bulharsku. V uvedeném roce se v zoo vylíhlo a úspěšně odchovalo první mládě supa bělohlavého v historii. Na tento úspěch chovatelé čekali od roku 1994, kdy se ve Zlíně objevili první supi bělohlaví. Toto mládě se stalo vůbec prvním supem, kterého zlínští chovatelé předali bulharským kolegům k vypuštění do volné přírody. „Když jsme se s mými spolupracovníky vydali na podzim roku 2009 s mladým supem na cestu do Bulharska, byl to výjimečný pocit. Měsíce úsilí, příprav a dojednávání spolupráce získaly reálnou podobu, náš sup skutečně mířil do volné přírody,“ zavzpomínal na začátky projektu ředitel zlínské zoo Roman Horský. Do Bulharska pak odjel s dalším supem i následující rok, čekalo tam na něj velké překvapení. „Měl jsem to štěstí, že jsem zahlédl našeho prvního supa kroužit na obloze. Pak si sedl a já jej jednoznačně identifikoval podle křídelní značky. Udělalo mi to velkou radost,“ doplnil ředitel Horský.
K vypuštění do Bulharska zlínská zoo postupně předala všech devět supů bělohlavých, které od roku 2009 odchovala. V roce 2018 k nim navíc přibyl i sup mrchožravý. Stejný druh supa zoo předala již v roce 2015 k vypuštění v italském Toskánsku.
„Včetně třech supů bělohlavých, které si nyní bulharští kolegové odvezli, jsme do volné přírody přemístili již 14 supů. Považuji to za významný a velký úspěch a naplnění jednoho z hlavních poslaní každé moderní zoo,“ konstatoval ředitel Roman Horský. Zlínská zoo v současnosti patří mezi nejúspěšnější chovatele supů v evropském i světovém měřítku, navíc je jednou z mála zahrad, která odchovává mláďata přirozeným způsobem pod rodiči. „Jsem pyšný na práci mých kolegů chovatelů, dokázali opravdu mimořádné věci. A jsem navíc potěšen, že o všechnu tuto radost se mohu podělit s mým bulharským kolegou Ivaljovem Klisurovem, ředitelem záchranného centra Stara Zagora. Právě spolu jsme před 10 lety celý projekt rozběhli,“ dodal ředitel Horský. Radost z vzájemné dlouholeté spolupráce potvrdil i ředitel Klisurov. „Nyní v pohoří Stará Planina evidujeme 120 párů supů bělohlavých, 20 párů vzniklo právě díky reintrodukčnímu programu. Spolupráce se zlínskou zoo je skutečně mimořádná, zdejší chovatelé odvádějí skvělou práci. Věřím, že tomu tak bude i nadále. Čím více supů v Bulharsku vypustíme, tím lépe,“ zdůraznil Ivaljov Klisurov.
Supi patří k neohroženějším druhům ptáků na světě. Používání veterinárního přípravku diclofenac pro léčení zánětů u dobytka mělo katastrofický vliv na tři druhy asijských supů, jejich počty poklesly o 99 %. Zákaz tohoto léčiva přispěl k stabilizaci populace, návrat na původní stavy je však velmi pozvolný. V Africe je ohroženo sedm z 11 druhů supů. Hlavní příčinou jsou záměrné otravy mršin pytláky a používaní pesticidů v zemědělství. Zlínská zoo nyní chová sedm druhů supů – supy kapucíny, bělohlavé, Rüppellovy, himálajské, hnědé, mrchožravé a chocholaté.
