VZPOMÍNKY NA ZLÍN: 97 let od narození hudebního skladatele Zdeňka Lišky

ZLÍN - Mistr zvukové imaginace a hudebních kontrastů. To byl Zdeněk Liška, hudební skladatel, který se narodil 16. března 1922 a jehož život a práce jsou neodmyslitelně spjaté se zlínskými filmovými ateliéry. Zdeněk Liška vyzdvihl a prokázal význam hudby pro emotivní zabarvení i celkovou uměleckou kvalitu filmu.

Své dětství prožil budoucí génius filmové hudby ve Smečně ve středních Čechách. Liškův tatínek byl šéfem hornického orchestru, malý Zdeněk přirozeně k hudbě tíhl také, v dětství začal chodit na hodiny houslí a klavíru, v hudebním rozvoji pak pokračoval i během studií na gymnáziu. Z kvarty gymnázia přestoupil na pražskou konzervatoř, kde v roce 1944 získal absolutorium s kvalifikací dirigent a skladatel.

Zdeněk Liška po válce hledal pro své nadání hudební prostor, s nímž by nejlépe rezonoval. Pro radu se vydal i do Zlína za svým mentorem, bývalým učitelem ze slánského gymnázia Jaroslavem Nejedlým, který po válce začal coby producent točit filmy pro Baťovy podniky. Místo rady však hned dostal od Novotného nabídku zkomponovat hudbu ke krátkému reklamnímu filmu. Roku 1946 tak vznikla Dřeváčková serenáda k reklamě na letní dřeváky, která měla úspěch a zajistila Liškovi přísun dalších pracovních příležitostí. Ve Zlíně se mu dařilo, tak se rozhodl usadit se zde trvale. Nechal si postavit dům – Liškova vila je ceněná coby vrcholné dílo architekta Zdeňka Plesníka v realizacích vilových projektů – a oženil se.

Spolupráce s Karlem Zemanem

Jeho všestrannost, precizní práce s obrazem a pružnost stála za úspěchy, které se záhy donesly i do Prahy a Liška začal komponovat také pro pražské produkce. Přesuny mezi městy absolvoval nočními lůžkovými vlaky, kde místo spánku do notového skicáře psal svou hudbu. Do Zlína mimo jiné přivedl Zdeněk Liška i svého mladšího bratra Jindřicha, jenž se postupně vypracoval v dvorního animátora Hermíny Týrlové. Ve zlínských ateliérech se Zdeněk poznal s Karlem Zemanem, nejprve spolupracovali na jeho animovaných groteskách o Panu Prokoukovi, během nichž skladatel prokázal mistrovskou schopnost přesné synchronizace hudby s obrazem.

Když pak Karla Zemana inspiroval román Julesa Vernea z roku 1896 k natočení jednoho z mezinárodně nejoceňovanějších filmů československé historie: Vynálezu zkázy, byla Liškova hudba jednoznačně správná volba. Film spatřil světlo světa roku 1958,  toto v mnohých ohledech převratné dílo kromě jiného překvapilo naprosto jedinečnou „industriální“ hudbou.

160 celovečerních filmů a na 400 dalších…

Svůj talent propůjčil skladatel celé řadě dalších úspěšných snímků – jeho jedinečný rukopis je patrný například z Vláčilovy Markéty Lazarové, Údolí včel či Herzova Spalovače mrtvol. Režiséři často ustupovali Liškovým požadavkům, který kvůli hudbě trval na změně střihů. Zdeněk Liška proslul nezaměnitelnou hudbou s charakteristickým zvukem a harmonickými postupy k melodickým motivům. Nebál se však experimentů, což dokládá například hudba k filmům Ikarie XB 1 či Jáchyme, hoď ho do stroje!

Jeho neuvěřitelná umělecká plodnost zanechala nám, divákům, mnoho skvostů, které lákají k objevení. Liškova hudba zdobí například oskarový Obchod na korze, Ďáblovu past, Ovoce rajských stromů jíme, Stíny horkého léta, Signum laudis a další filmy. Celkem se podepsal pod hudbu více než 160 celovečerních filmů, 400 krátko a středometrážních. Jeho tvorba se dotkla rovněž scénické (Karlínské divadlo, Laterna Magika) a televizní hudby (Hříšní lidé města pražského, Třicet případů majora Zemana). Zdeněk Liška zemřel 13. července 1983 v Praze.

 

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x