Do Zlína míří Andrej Drbohlav s přednáškou Psychologie masových vrahů

Ilustrační foto (Foto: www.goout.net)Ilustrační foto (Foto: www.goout.net)
Ilustrační foto (Foto: www.goout.net)
Co se děje 12. 9. 2019 | Autor: Sára Schneiderová

ZLÍN -  Kdo je masový vrah? Jak myslí? Jak žije? Jaká je jeho životní cesta? Jaké jsou jeho motivy? Je masový vrah produktem nemocné společnosti? Na tyto i další otázky odpoví  PhDr. Andrej Drbohlav 23. října od 18:30 hodin v aule budovy Fakulty humanitních studií (U18) UTB ve Zlíně.

Po sérii vyprodaných přednášek Psychologie sériových vrahů se známý autor knižních bestsellerů o temnotě lidské duše vrací do Zlína s přednáškou zaměřenou na psychologii masových vrahů.

Pane doktore, jaký je rozdíl mezi termíny sériový a masový vrah?

Z kriminalistického hlediska obecně takový, že sérioví vrazi útočí na více místech a mezi činy je většinou časový odstup, zatímco masoví vrazi útočí pouze v určitý čas na jednom místě. Odlišnosti jsou však mnohem významnější v rovině jejich duše, prožívání, chování, přičemž mají obvykle odlišné motivy, fantazie, dětství a rodinné zázemí. Jsou to dva poměrně odlišné profily.

Jedná se přímo o vykonavatele zločinu, nebo se mezi masové vrahy řadí i původci ideologických hnutí, která mají na svědomí obrovské množství obětí?

V širším smyslu slova bývají za masové vrahy považováni i diktátoři nebo teroristé, nicméně v užším pohledu se jedná o konkrétní útočníky, věcně správně spíše takzvané osamělé vlky.

Plánují masoví vrazi obvykle své činy, nebo se jedná častěji o náhlé selhání způsobené momentální slabostí – žárlivost, vztek, žal…?

Častěji svůj čin nějakou dobu plánují, ve fantazii si představují jednotlivé okolnosti a vnitřně je velmi intenzivně prožívají. Vztek či žárlivost, jsou pak spíše již jen spouštěčem, impulzem k provalení hráze vnitřních násilných obsahů.

Utváří narušenou osobnost masových vrahů rovněž prožitky a vztahy z dětství, stejně jako u celé řady vrahů sériových?

Každého člověka utváří prožitky a vztahy z dětství. U sériových vrahů bývá častěji rozmanité ubližování a fyzické týrání v širokém smyslu slova. V rodinách masových vrahů zmiňuje řada studií spíše zvýšenou přítomnost psychického a emočního tlaku, zanedbávání či nezájmu.

Existovali masoví vrazi i dříve, nebo se jedná o fenomén 20. a 21. století? 

Jsou součástí vývoje společnosti od nepaměti, ale extrémní nárůst za posledních 40 let je důsledkem dynamických změn ve společnosti, tlaku a očekávání kladených na jednotlivce, změn ve způsobu komunikace, v dostupnosti zbraní s mnohem dramatičtějšími následky užití, a proto osobně vnímám masové vrahy jako nemoc společnosti.

Z české historie je asi nejznámější Olga Hepnarová. I jejím případem se zabývá vaše kniha Psychologie masových vrahů?

Ano, zabývá. Kniha se věnuje vybraným patologickým fenoménům vývoje, které jsou často přítomné v příbězích masových vrahů. Zabývá se možnými příčinami toho, proč u některých jedinců zvítězí zlo, a podrobně popisuje příběhy některých masových vrahů, mezi které řadíme právě i Olgu Hepnarovou, jednu z nejtemnějších ženských pachatelek tuzemských dějin, která má na svědomí šest lidských životů.

Děkujeme za rozhovor.

Vstupenky na přednášku seženete zde.

Mohlo by vás zajímat

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam