Neutěšená atmosféra a zatuchlé ovzduší na salcburském arcibiskupském dvoře zapříčinily, že se Wolfgang Amadeus Mozart rozhodl odejít do Vídně. Tehdy čelil také kritice svého otce a věděl, že se musí vymanit i z jeho vlivu. Nic z toho není slyšet v jeho Koncertu pro dva klavíry, který stihl napsat před svým odchodem do hlavního města. Koncert zamýšlel pravděpodobně pro sebe a svou starší sestru. Úspěšná premiéra tohoto radostného díla se však uskutečnila až ve Vídni, a s jinou klavíristkou.
Mozartovu hudbu miloval i nejžádanější autor Pařížské šestky Francis Poulenc. V jeho klavírním dvojkoncertu najdeme i vlivy barokního concerta grossa, a černošského blues. Na premiéře v Benátkách osobně hrál jeden z klavírních partů. Jedná se o hudbu čistou, příjemnou a plnou invence.
Ludwig vanBeethoven svou Osmou symfonii nazval „malou symfonií F dur“, aby ji odlišil od Šesté ve stejné tónině. Je radostného, odlehčenějšího charakteru v naprostém kontrastu se skutečnými životními pocity svého autora.
Oba koncerty si vyslechneme v podání dvou vynikajících českých klavíristů Ivo Kahánka a Jana Simona pod taktovkou Stanislava Vavřínka.