Jiří Pavelka je správný prototyp českého důchodce. I po sedmdesátce mu slouží zdraví a rád si přivydělá. A na kurtech je spolu se čtyřmi kolegy nepostradatelný. Nejen během sezóny coby správce, ale hlavně teď, předtím, než tenisové závodní i rekreační hemžení naplno vypukne.
„Kurty se nejprve musí po zimě pěkně ručně s hrably očistit. Zbavit se nepříjemného nánosu. Jehličí, mechu, ale i nekvalitní staré antuky,“ vysvětluje šedovlasý muž zvyklý na pořádek a precizní práci. Možná i proto se rád hlásí k baťovské historii Zlína. Zlínský areál to je patnáct antukových kurtů, to znamená, že určitě bude potřeba spousta nové antuky.
„Nějakých sedm možná osm kubíků,“ počítá bystrý muž, který na Vršavě pracuje už přes patnáct let. Nová antuka se musí rozhrabat, roztáhnout, velmi citlivě a rovnoměrně, dvorce jsou vizitkou každého klubu.
„Samozřejmě nezapomínejme ani na válcování. Pořádně si mákneme, na lajnách válcujeme my, mimo lajny máme půjčený silniční válec. Pak se označení dvorců očistí a až potom se mohou natáhnout sítě,“ vypočítává alchymii přípravy, ovšem jenom v kostce, Jiří Pavelka.
Na Vršavě se začne hrát začátkem příštího týdne. „Je to fabrika na tenis, to víte, že se zase stane, že nám praskne síť anebo lajna. Chce to opravit pokud možno s úsměvem, měli bychom se tu mít rádi,“ přivádí slunečné tenisové jaro zkušený muž. Mimochodem pro ten úsměv a inspiraci si stejně jako kolegové chodí do letního bufetu.
„Kolegyně jsou tam stejně milé jako hezké, taky teď mají plno práce po malířích, to víte, že tam já i mí spolubojovníci z kurtů chodíme moc rádi,“ dodává Pavelka s šibalským úsměvem.
Fotogalerie
run_function(‚id‘,’41‘,’14726′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚328‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚14726‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’41‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
