Rostou. Konečně rostou!

Ano, opravdu je to tak. Houbaři ať se radují, jejich brutální půst končí. Však už bylo načase. Už to vypadalo na přímo tragický houbařský rok. Tak snad to ještě příroda částečně napraví.

Do Strání se vydali tři kamarádi ze Zlína. Tak jak jim to spolu ladí u jednoho stolu při mariáši, tak si výborně vedli v lesních tišinách pod majestátnou Velkou Javorinou. Smíšené lesy vydaly cenné poklady.

„Mám snad pětačtyřicet pravých hřibů, nějaké kováře, masáky tedy muchomůrky růžové, je to fajn, výlet se vydařil i vyplatil,“ hlásil radostně Štefan Uhlár.

Sekundoval mu zdatně Josef Jakeš podobným počtem hřibů i růžovek. „Už se nemůžu dočkat smaženice, musí být ještě dnes,“ hleděl s chutí do plného košíku na krásné hnědé hlavy zdravých praváků.

Trochu posmutněle to komentoval třetí houbař Petr Polák. Ten patří k největším lesním „dravcům“, tentokrát ale byl usilovný až moc a mírně mu praskly kalhoty. Což svědčí o tom, že v lese může být i nebezpečno.

Úplné žně to zatím v houbařském provedení nejsou, ale stav věcí hřibařských se za posledních pár dnů hodně zlepšil.

„My jsme našli u nás v Karolince se snachou čtyřicet pravých hřibů a určitě bude líp,“ popisoval víkendové toulky Karel Palička z valašského městečka obklopeného nádhernými lesy.

„Já mám asi pětatřicet, musím to ještě spočítat,“ přidal se Karel Kellner z Kyjova, který má svá místa v Koryčanech.

Nuže, košíky a nožíky do rukou, opravdu rostou…

×

Přehled denních zpráv na Váš e-mail

Odebírat novinky
x