Tvorba Miloše Borii je v regionu takřka zapomenuta. Letos uplyne 120 let od jeho narození, Boriovo dílo je k vidění v grafickém kabinetu v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Ve Zlíně se jedná o jeho výstavu po téměř třiceti letech.
Výběr v grafickém kabinetu představí průřez dílem malíře Miloše Borii ze sbírek několika moravských galerií a muzeí a Národní galerie v Praze. „Důraz je kladen na jeho olejomalby a akvarely. Vřazení autora do proudů české avantgardy umožní návštěvníkům ponechání Boriova oleje Obraz (1935) ve stálé expozici krajské galerie ve Zlíně. Výstava je pak doplněna o výběr z dochované korespondence, která přibližuje Boriovy životní zápasy,“ uvedl kurátor výstavy Ivan Bergmann z Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně.
Boriovo dílo není jednolité a vyznačuje se několika etapami. Inspiraci nalézal u Jana Zrzavého, Josefa Čapka i ve studiu starých mistrů. Použitím barevné palety je blízký Bohumilu Kubištovi. Tematicky se jednalo zejména o krajinomalbu a portréty. Východisko nakonec Boria spatřil v neoklasicistním pojetí malby.
Umělecké dílo, které za sebou Boria zanechal, reflektuje tendence české avantgardy 20. – 30. let 20. století a zároveň i obtížnou situaci umělce, který se snažil existenčně přežít v periferii moravského městečka, značně konzervativního v uměleckém vnímání. „Miloš Boria nad svou tvorbou hluboce přemýšlel. Snažil se vstřebat impulsy aktuálních výtvarných směrů, konfrontovat se s nimi a hledat svou vlastní cestu. Osamocen ve své existenci, předčil svým dílem regionální výtvarné souputníky a zařadil se mezi významné postavy české meziválečné avantgardy. Boriův osud i práce přesto zůstává důkazem boje osamělého jedince pro svou víru a přesvědčení okolnostem navzdory,“ dodal kurátor výstavy.
Miloš Boria se narodil 4. dubna 1896 v Uherském Hradišti jako pozdní dítě do skromné rodiny obuvníka. Po neúspěšných studiích zasáhla do života citlivého mladíka, který by se nejraději jen oddával malování, krutá realita 1. světové války, když byl v roce 1916 povolán na ruskou frontu. Po skončení války se v roce 1919 se za podpory bratra Antonína vydal do Prahy, kde se nejprve pohyboval v prostředí soukromých uměleckých ateliérů a posléze byl přijat na Akademii. Miloš Boria skonal 16. června 1937 ve vsetínské nemocnici, trpěl tuberkulózou.
Výstava s názvem Miloš Boria – Osamělý proti své vůli bude k vidění ve 14|15 Baťově institutu do 24. dubna letošního roku. Otevřena bude denně, kromě pondělí, od 10.00 do 18.00 hodin. Galerie k výstavě připravuje i doprovodné akce. Jednou z nich bude 15. března komentovaná prohlídka s kurátorem výstavy, která začne v 17.00 hodin.
