Takže vy jste opravdu takoví hajzlíci! Dostanete kouř! Ještě se budete divit! Máte máslo na hlavě! I tyto věty zazněly z úst redaktora České televize (ČT) při natáčení se zástupci města Zlína v budově zlínské radnice. Spouštěčem vulgarit se stalo upozornění, že jedna z předchozích reportáží ČT na téma vodárenství byla neobjektivní. Na chování redaktora pořadu Nedej se plus Jiřího Gasioroviče si bude město Zlín stěžovat řediteli České televize, podnět předá i Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV).
„Můžeme mít rozdílné názory, ale není přece možné kvůli tomu někomu nadávat. V médiích se pohybuji už více než dvacet let, tohle jsem však ještě nezažil,“ konstatoval mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák, který rozhovor s redaktorem České televize vedl.
Podstatou rozepře mezi Českou televizí a městem Zlínem je reportáž z března roku 2015 o vodárenství na Zlínsku. Přestože je město Zlín nejvýznamnějším akcionářem společnosti Vodovody a kanalizace Zlín (VaK), v téměř osmnáctiminutovém pořadu nedostalo žádný prostor ke svému vyjádření. RRTV proto uvedený pořad označila za předpojatý, když „neposkytl objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů.“ České televizi uložila sedmidenní lhůtu k nápravě, ke které však ani téměř dva roky od odvysílání reportáže nedošlo.
Na tuto skutečnost upozornili zástupci města redaktory České televize minulý týden, kdy přijeli natáčet další reportáž o vodárenství. „Vysvětlení, proč tehdy ten samý redaktor natáčel o nás bez nás, jsme se nedočkali. Zato pan Gasiorovič hodně nadával a vyhrožoval. V klidu jsme se s ním proto rozloučili. Nereagovali jsme ani na potulování štábu po radnici a vykřikování, jací jsme zbabělci. Budeme však očekávat adekvátní reakci ředitele České televize i RRTV. Takovéto jednání štábu České televize je skandální a statutární město Zlín se ničím takovým za svou existenci nesetkalo,“ prohlásil Oldřich Hlaváček z právního odboru magistrátu, který se natáčení také účastnil.
Ze strany České televize prý nebyla absolutně žádná snaha o vysvětlení, proč město Zlín nedostalo v předchozí reportáži žádný prostor k vyjádření svých názorů, ale na druhou stranu se redaktor dožadoval přítomnosti primátora Miroslava Adámka, který s tímto štábem vůbec nekomunikoval a nic mu neslíbil, natož nějaké natáčení. „Vulgarity, vynucování si odpovědí… Lidé se na to mohou podívat sami a to na https://www.youtube.com/watch?v=3uV9yexV-oA&feature=youtu.be,“ dodal Dvořák.
Situace kolem vodárenství na Zlínsku je už dlouhé roky značně nepřehledná. Společnost VaK Zlín je účastníkem více než deseti soudů. V jednom z nich vynesl v listopadu loňského roku rozhodnutí Vrchní soud v Olomouci, který označil za neplatnou valnou hromadu VaK z roku 2004, na které byl schválen text smlouvy o prodeji části VaK nynější soukromé společnosti Moravská vodárenská. „Čekáme nyní na písemné odůvodnění tohoto rozsudku. Zatím tedy nevíme, proč takto Vrchní soud rozhodl,“ uvedl Oldřich Hlaváček s tím, že verdikt Vrchního soudu ještě není pravomocný.
Zájmem města Zlína jako největšího akcionáře společnosti VaK je bránit dalšímu prudkému růstu cen vodného a stočného. To se v posledních letech daří. Ceny jsou takzvaně „zmrazené“, tedy rostou pouze nepatrně o inflaci, kterou město nedokáže ovlivnit. „Komplikovaná situace kolem vody ve Zlíně vznikla před mnoha roky, za jiného vedení radnice. Jinak vypadá z pohledu malých akcionářů, jinak z pohledu Zlína, který je akcionářem největším a nese hlavní odpovědnost za vodu v regionu. Soudy stále probíhají a lze si jen přát, aby co nejdříve skončily,“ uvedl mluvčí radnice.
V roce 2017 budou Zlíňané platit za kubík vody 86,71 Kč včetně DPH, tedy o 25 haléřů více než loni. Za svou denní spotřebu zaplatí asi sedm korun. V žebříčku měst v České republice podle cen vody Zlín klesl z druhého místa do třetí desítky a bude klesat i nadále. V řadě jiných regionů ČR voda letos zdražovala, na více místech lidé zaplatí za kubík přes 100 korun. Například na Frýdlantsku v Libereckém kraji vzrostla o pět procent na současných téměř 103 koruny za kubík.
Kromě „zmrazení“ cen vody se daří městu Zlínu prosazovat i navyšování investic do vodárenské infrastruktury. Od roku 2009 vynaložil VaK na její obnovu téměř 600 milionů korun, „trubky“ jsou tak nové už z jedné čtvrtiny celkové délky.
