Měch je součástí kovárny a expozice o historii kovářského řemesla již řadu let, během uplynulých měsíců se dočkal zrestaurování ztrouchnivělé kůže a zcela vyměněny byly dva dřevěné čepy napadené červotoči.
„Výsledkem je příklad krásného dobového prvku, který byl kdysi nezbytnou výbavou každé kovárny. Původně byl na půdě a přes potrubí vháněl vzduch do ohniště, aby udržoval výheň při vysokých teplotách. Podle mě ještě do první světové války fungoval,“ poznamenal restaurátor Edmond Chlud, jehož rukama například prošla i dřevěná socha Ježíše Krista z 18. století v kapli holešovského zámku.
Malé muzeum kovářství spravuje Městské kulturní středisko Holešov, které se snaží postupně udržovat a rekonstruovat všechny svěřené památky. Každý rok investuje část peněz do předmětů, které jsou součástí expozic. „V případě kovárny je fundus skutečně rozličný, od zmíněného měchu přes barokní podkovy až po osobní věci a oblečení kováře, který dům obýval,“ upřesnil Chmelík.
Podle Ondřeje Machálka z Městského muzea při Městském kulturním středisku Holešov není měch raritou, v jiných dochovaných kovárnách jsou podobné kousky běžně k vidění. Význam toho holešovského vidí spíše v kontextu. „Měch tvoří původní fundus a vše dohromady vytváří jeden celek. To je na tom nejzajímavější, a proto nám na zachování tolik záleží,“ doplnil s tím, že zrestaurovány byly také dveře kovárny.
Malé muzeum kovářství bylo vybudováno na místě staré kovárny ze 17. století. Stavba je z hlíny a na konci třicetileté války ji postavil bohatý kovář, který si pod dílnou vybudoval i tajnou únikovou cestu. V turistické sezoně mohou návštěvníci do chodby i nahlédnout. Je to jediný dochovaný pohled do holešovského podzemí. Kromě tajné chodby a kovářské dílny je možné si v muzeu prohlédnout také dobovou světničku řemeslníkovy rodiny a expozici o historii kovářství. Patří k ní i dva metry vysoký hodinový stroj, který kdysi poháněl zámecké hodiny.
