Rozpínající se zastavěné plochy, nepropustné asfaltové povrchy a dlážděná prostranství měst s sebou přinášejí i rychlý odtok dešťové vody. Srážky jsou tak namísto přirozeného vsáknutí do půdy odvedeny do kanalizací, čímž se narušuje přirozený koloběh vody v přírodě a dochází k jejímu nedostatku. V případě zaústění do splaškové kanalizace navíc dešťové vody výrazně snižují účinnost čištění odpadních vod. Město Valašské Klobouky se proto rozhodlo, že začne u budov v majetku městských organizací hledat řešení, která by umožnila s dešťovou vodou hospodařit efektivně.
„Zadali jsme zpracování studie zasakování dešťových vod u osmi objektů, mezi které jsme zahrnuli například základní a mateřskou školu, dům s pečovatelskou službou, kulturní dům, polikliniku nebo smuteční síň. U každé budovy byl zhodnocen současný stav včetně nákladů na stočné, které nyní musí organizace za dešťovou vodu hradit a které je rozhodně nezanedbatelnou položkou jejich rozpočtu. V návaznosti pak byla navržena opatření, která by umožnila přirozené zasakování vody na okolních plochách,“ uvedla starostka Eliška Olšáková.
Například základní škola má na svých čtyřech objektech zastřešenou plochu o celkové výměře více než 3 600 m2. Za srážkovou vodu, kterou odvádí do kanalizace, ročně vynaloží na stočném více než 91 tisíc korun. Plochy střech u kulturního domu dosahují výměry přes 1 900 m2 a roční poplatek za srážkové vody činí téměř 67 tisíc korun. U polikliniky se pak tyto náklady šplhají na 38 tisíc, podobně je na tom mateřská škola, která za dešťovou vodu platí každý rok bezmála 37 tisíc korun.
Studie pracuje s předpokladem, že by se pro navrhovaná opatření podala žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, která by u těchto projektů mohla pokrýt až 85 procent nákladů. „Projekty by si samozřejmě vyžádaly i investici ze strany města, návratnost takto vložených prostředků by s ohledem na výši stočného byla v řádech několika let až desítek let. U některých objektů by byla dešťová voda zpětně využívána k provozu sociálního zařízení, čímž se úspora dále zvyšuje,“ poznamenal místostarosta Martin Janík. Například na základní škole by celkové investiční náklady navržených opatření dosáhly částky 1,9 milionu. Město by vynaložilo 292 tisíc, jejichž návratnost by byla 3,2 roku.
Rozvíjení záměru nyní bude pokračovat provedením hydrogeologických vrtů s vsakovací zkouškou u prvních čtyř objektů. V případě pozitivních výsledků se pak přikročí k přípravě samotné projektové dokumentace.
„Vůbec první opatření k hospodaření s dešťovou vodou se zvažuje u smuteční síně, kde by bylo možné v rámci aktuálního projektu na rozptylovou loučku zakomponovat do navržených sadových úprav a zeleně i vhodné zasakovací objekty. Dále budeme při budování nových parkovišť automaticky používat vodopropustné dlažby, tak jako je tomu na nově zrekonstruovaném sídlišti v ulici Palackého,“ zmínil Martin Janík s tím, že zmíněná opatření působí preventivně prosti suchu i povodním zároveň.
Hospodaření se srážkovými vodami podle aktuálních evropských trendů probíhá prostřednictvím decentrálních objektů, jakými mohou být vsakovací zařízení, rýhy, šachty, nádrže, poldry, umělé mokřady a jiné. „Tyto objekty vodu zadržují, vsakují, vypařují nebo také částečně čistí v blízkosti dopadu na zemský povrch. Jejich užitím je možné zmírnit intenzitu odtoku srážkových vod ze zpevněných ploch při přívalových deštích, a tak přispět k postupnému výparu, vsakování do spodních vod nebo k pomalému odtoku,“ dodal Zdeněk Miklas, referent odboru investic a strategického rozvoje.
