Vítejte v době slavného JZD Slušovice

Kultura 1. 8. 2017 | Autor: Šárka Šarmanová

UHERSKÉ HRADIŠTĚ- Krávy v roli modelek, a to přímo doslova. Ošetřovatelé každou z nich učili chodit, správně držet hlavu a dívat se jedním směrem. Takto se skutečně ještě před více než třiceti lety fotily krávy v tehdejším JZD Agrokombinátu Slušovice, který vedl František Čuba. Rozsáhlou fotografickou kolekci tohoto družstva představí již dnes v galerii Slováckého muzea v Uherském Hradišti sám autor výstavy a fotograf Tomáš Pospěch.   

Vyrůstal jste v době věhlasu JZD Slušovic. Jak si na tu dobu pamatujete?
Narodil jsem se Bystřici pod Hostýnem, později jsem žil v Hranicích na Moravě. Jsem tedy původem z Moravy, takže lidé kolem mě o Agrokombinátu hodně mluvili. Ale jinak jsem to moc nevnímal, mně bylo v té době asi tak třináct let. Slušovice však znám, protože jsme tam s rodiči jezdívali na dostihy.
Snímky jsou z let 1978-1989. Jak jste se k nim vůbec dostal?
Už je to pěkných pár let. Měl jsem zrovna přednášku, když za mnou přišel přímo do hodiny fotograf Jan Regal. Právě on fotil pro tehdejší JZD Slušovice reklamní fotky a on je i jejich autorem. Zeptal se mě, jestli bych jeho archiv fotografií nechtěl využít, že jej chce zlikvidovat. Zběžně jsem rámečky prohlédl a uložil na půdu našeho domu. Po třinácti letech jsem si k nim sedl a začal je více zkoumat. Zjistil jsem, že je to rozsáhlý archiv produktových fotografií, které dopodrobna mapují JZD Slušovice.
Co vás na těch fotografiích tak zaujalo?
Byly to pracně dělané portréty krav, ale i další snímky, například brambor, kuřat, jogurtů, počítačů, smetáků, prostě všeho, co v družstvu vyráběli. Sám jsem si zkoušel podobný snímek krávy udělat, ale nešlo mi to. Začal jsem proto pátrat po lidech, kteří v tehdejším JZD pracovali a hovořil s nimi o jejich práci o tom, co takové focení obnášelo.
Můžete nám přiblížit, jak se tehdy taková kráva fotila?
Šlo o dlouhou, několikaměsíční přípravu. Krávy se kvůli tomu učily chodit, správně držet hlavu, dívat se určitým směrem, zaměstnanci je kvůli tomu myli šampónem, aby měly lesklou srst. Našel jsem člověka, který měl na starost pouštění holubic míru a ukazoval mi, jak se správně mají vypouštět. Muselo to být hrozně náročné.
Setkal jste se v rámci své práce i s panem Františkem Čubou a pozval jste ho i na některou z vernisáží?
Pan Čuba už byl na jedné z mých výstav, což bylo v Praze. Ale jeho odezvu neznám. Před tím jsem se s ním asi dvakrát sešel, dokonce mi sám poskytl nějaké diapozitivy, ale od té doby se odmlčel. Dost možná to celé vnímal jinak, než to vnímám já. Já to naprosto chápu. Agrokombinát byl jeho dítě, dal tomu prakticky celý život. Takže on se zřejmě na výstavu díval z pohledu člověka, který v tom pracoval a vyrůstal. Já to pojal z uměleckého hlediska. Nehodnotím tím ani tu dobu, ani družstvo. To mi ani nepřísluší. Jen podávám obraz toho, jak se v té době dělaly fotografie a reklamní propaganda.

 

Fotogalerie

Mohlo by vás zajímat

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam