Malí plameňáci se vylíhli v červenci. „Díky skvělé péči rodičů zdárně prospívají. Stejně úspěšně se daří i dvěma malým samečkům lemurů kata. Brad a Pit, jak mláďata pojmenovali kmotři Dana Morávková a Jan Čenský, dovádí v prostorném ostrovním výběhu a svými kousky baví všechny návštěvníky zoo,“ uvedla Bujáčková.
Lemurové obývají ostrov právě uprostřed jezírka plameňáků růžových v africké oblasti zoo. „Společná expozice plameňáků a lemurů je v rámci českých zoo unikátní. Návštěvníci v ní mohou obdivovat zvířata, která se i ve volné přírodě vyskytují ve stejné oblasti, konkrétně na Madagaskaru,“ informovala Bujáčková.
Plameňáci podle ní patří mezi nejpůvabnější zástupce ptačí říše. „Ve volné přírodě plameňáky růžové najdeme v Africe, na Madagaskaru, v Asii, ale i v Evropě ve Španělsku, jižní Francii a na Sardinii. Dokonce jednotliví plameňáci růžoví jsou občas pozorováni v České republice. Obývají mělká jezera a laguny se slanou vodou, adaptují se však i na sladkovodní mělčiny. Charakteristické zbarvení peří je podmíněno karotenoidovými pigmenty, které se při trávení uvolňují z potravy,“ vysvětlila Bujáčková.
Plameňáci podle ní získávají potravu při brodění v mělčinách. „Nohama víří bahno u dna a pomocí zobáku sbírají nejrůznější drobné měkkýše, korýše, larvy hmyzu a různé řasy. V zoo dostávají speciální granule a sušené korýše, kterými se dokonale nahrazuje přírodní potravu. Jsou to společenští ptáci, hnízdí v obrovských koloniích. Hnízda jsou kužely z bahna vysoká kolem 45 cm,“ doplnila mluvčí.
Samice kladou většinou jediné bílé vejce, o které po dobu jednoho měsíce pečují oba dva rodiče. „Mláďata jsou krmena sekretem ze zažívacího traktu rodičů podobně jako mláďata holubů. Od dospělých jedinců jsou rozeznatelná na první pohled. Jejich peří má šedou barvu stejně jako jejich nohy a zobák. Typické zabarvení dospělých získají až v druhém roce života,“ popsala Bujáčková. Ve volné přírodě se plameňáci dožívají průměrně 20 let, v zajetí až 50 let.
Domovem lemurů kata je jižní část ostrova Madagaskar. Umí výborně šplhat, skvěle zvládají i skoky ve větvích stromů. Mají rádi slunce. Především dopoledne je návštěvníci zlínské zoo mohou zahlédnout, jak se vyhřívají v poněkud zvláštní pozici. Lemuři leží na hřbetě nebo sedí opřeni o kmen stromu a všechny čtyři končetiny mají široce roztažené. Lemurové kata žijí v tlupách o třech až 20 jedincích. „Jádro tvoří dospělé samice, které jsou nadřazené samcům a mezi kterými existuje hierarchické pořadí. Samice rodí po březosti 134-138 dní jedno až dvě mláďata. Zpočátku je nosí na hrudi, později na hřbetě. Na jejich jídelníčku dominuje ovoce a zelenina, příležitostně si pochutnají i na hmyzu. Ve zlínské zoo dostávají směs nejrůznějšího ovoce jako hrozny, broskve, mango, banány a zeleniny jako mrkev, okurky, rajčata, nejoblíbenější je červená řepa. Jako doplněk potravy pak slouží vařené kuřecí maso, tvaroh, ovesné vločky a vařená rýže,“ dodala.
