Lidé mohou na kotel získat až 80 procent pořizovacích nákladů, nejvýše však 127 500 korun. Zbytek musejí doplatit sami. Výzva, formulář žádosti i důležité informace najdou zájemci na úřední desce i webu Zlínského kraje v sekci kotlíkových dotací. „Žádosti budeme přijímat tentokrát elektronicky, abychom předešli tvoření dlouhých front před úřadem v den zahájení příjmu žádostí. Po odeslání elektronického formuláře pak bude mít žadatel dalších deset dnů na to, aby na úřad žádost včetně příloh dodal v papírové podobě,“ sdělil radní Zlínského kraje Jan Pijáček, který má dotační programy na starosti.
Kotlíkové dotace jsou pro fyzické osoby, vlastníky rodinných domů na území Zlínského kraje, kteří využívají jako zdroj tepla kotel na pevná paliva s ručním přikládáním. Nevyhovující kotel mohou vyměnit za kombinovaný automatický kotel na uhlí a biomasu, kotel pouze na biomasu s ručním i automatickým přikládáním, plynový kondenzační kotel nebo tepelné čerpadlo. „Oproti prvnímu kolu nebude možné získat dotace na kotel výhradě na uhlí a na kombinované kotle na uhlí a biomasu s ručním přikládáním. Došlo také ke snížení maximální výše dotace u některých podporovaných zdrojů tepla, a to u kotlů na biomasu s ručním přikládáním i u plynových a kombinovaných kotlů,“ dodala Janečková. Podle ní na druhou stranu odpadla nutnost provést společně s výměnou zdroje tepla také opatření ke snížení energetické náročnosti podpořeného rodinného domu, to znamená mikroenergetické opatření, a odpadla povinnost doložit potvrzení od energetického specialisty o vhodnosti zvoleného opatření.
V prvním kole kotlíkových dotací podalo žádost 2134 lidí, z nich bylo 1445 úspěšných ve výši 171 milionů korun. Nejvíce se za peníze pořídilo kotlů na biomasu a následně tepelné čerpadlo. Nejvíce lidí v počtu 527 si požádalo ze Vsetínska, 465 ze Zlínska, 286 z Uherskohradišťska a 167 z Kroměřížska. Nejvíce dotací získali lidé ve městech Zlín, Valašské Meziříčí a Brumov-Bylnice. Nejčastějším důvodem pro vyřazení žádosti byl fakt, že žadatel nebyl vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovitosti. Některé žádosti kraj vrátil k dopracování kvůli špatné kvalitě fotodokumentace. Podle Janečkové se při realizaci objevily i případy, že lidé žádali změnu zdroje tepla oproti tomu, co uváděli v žádosti. Kraj jim proto vyšel vstříc uzavřením dodatku ke smlouvě.
