Návštěvníci zlínské zoo mohou obdivovat mládě pandy červené

Foto: Facebook/ZOO a zámek Zlín - LešnáFoto: Facebook/ZOO a zámek Zlín - Lešná
Foto: Facebook/ZOO a zámek Zlín - Lešná
Co se děje 5. 11. 2017 | Autor: Irena Frolová

ZLÍN - Dalším chovatelským úspěchem se pyšní Zoo Zlín, už popáté se tu radují z přírůstku u pand červených. Serveru Zlin.cz to oznámila mluvčí zoo Romana Bujáčková.

Pandí sameček se narodil na konci června. Prvních několik měsíců života však strávil v dutině stromu, kterou pandy využívají k ukrytí mláďat. Teprve nyní jej mohou v prostorné expozici v asijské oblasti zoo obdivovat i návštěvníci zlínské zoo. Pandy červené chová v Evropě 200 institucí, mláďata se však daří odchovávat pouze ve 20 zoo. V České republice lze pandy vidět v 10 zahradách. Za uplynulých 12 měsíců se však podařilo odchovat pouze dvě mláďata, z toho jedno právě ve zlínské zoo.

První mládě, sameček, se narodilo v roku 2014. Následující dva roky Chantal vždy porodila dvojčata. Mláďata ve zlínské zoo nezůstávají natrvalo, zhruba v jednom roce zamíří do jiné zahrady. Třeba loňská dvojčata našla svůj nový domov v nizozemské Zoo Amersfoort. "Březost u pand trvá tři až čtyři měsíce, mláďata přicházejí na svět úplně bezmocná, slepá a holá. Porodní váha činí kolem 130 gramů, oči otevírají až po 18 dnech. Rostou a přibírají pozvolna, prvních pár měsíců svého života proto stráví v dutinách stromů skryta před zraky ošetřovatelů i návštěvníků," uvedl zoolog Kamil Čihák. O mláďata vždy pečuje pouze samice. Pandy červené jsou samotáři, ve volné přírodě se partneři potkávají pouze v období rozmnožování. Pro chovatele v zoologických zahradách tak bývá největším oříškem sestavení chovného páru, aby se zvířata navzájem snášela a tolerovala.

Domovinou pandy červené jsou horské lesy jižní Číny, Nepálu, Bhútánu, Indie a Myanmaru. Patří mezi nejvýše žijící zvířata. Běžně se vyskytují v nadmořských výškách od 2000 m n. m., je však možné se s nimi setkat i ve 4 000 m n. m. Na jejím jídelníčku dominuje především bambus, občas si jej zpestří bobulemi, vejci nebo menšími zvířaty. "Ve zlínské zoo si pandy pochutnávají na bambusu, dostávají však také ovoce (jablka, hrušky, meloun, třešně, jahody, švestky, nejvíce si oblíbily banány), speciální kaši ze sušeného bambusu a jednou za měsíc vařené kuřecí maso. V současné době rodiče a jejich mládě spořádají tři až čtyři větší stvoly bambusu a zhruba kilogram ovocné směsi," popsal jídelníček zoolog Kamil Čihák.

Tito červeno-černí horolezci jsou z lidského pohledu velice atraktivní, i když jejich hlavní aktivita není denní, ale noční. Většinou je proto lidé uvidí na stromě stočené do klubíčka, jak odpočívají nebo spí. Nejlepším časem pro pozorování je proto období krmení v dopoledních nebo odpoledních hodinách. Pandy jsou okamžitě aktivní a prakticky ihned si přijdou pochutnat na větvích bambusu nebo na ovoci.

Jako jedny za mála živočichů jsou pandy schopny stát na zadních nohách podobně jako člověk. Tato zvláštní pozice jim slouží k zastrašení nepřítele. Pokud výstraha nezabere, umí na protivníka vystříknout obsah pachových žláz umístěných u kořene ocasu. Ve volné přírodě patří mezi ohrožená zvířata. Největším problémem je ničení původního životního prostředí a také lov pro kožešinu. Až 10 tisíc pand ročně zemře v důsledku odlesňování jejich biotopu výskytu.

Zoo Zlín chová pandy červené od roku 2010. V současné době jsou k vidění sedmiletý samec Kristián z norské zoo Kristiansand Dyrenpark, stejně stará samička Chantal z francouzské Zoo Beauval a jejich pětiměsíční potomek.

 

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam