Konec hydrologického roku připadá na poslední říjnový den. Ten letošní se podle Chmelaře opět nesl v duchu nerovnoměrně rozložených srážek. Oblast Moravy zasáhlo přetrvávající sucho, na jaře ovšem přišly i povodně. Velmi důležitou úlohu v průběhu celého roku hrály vodní nádrže. V době sucha pomáhaly dotovat nedostatek vody, během povodní zachytily velké množství dešťových srážek.
Končící hydrologický rok 2017 se vyznačoval zejména velice nerovnoměrným rozložením srážek v čase a prostoru. „Na jaře jsme se setkali s výraznými srážkovými obdobími, kdy vydatné srážky významně navyšovaly průměry srážek, na Zlínsku a Přerovsku došlo k dosažení povodňových stupňů. Jarní období s nadprůměrnými srážkami vystřídalo období beze srážek a museli jsme činit opatření proti suchu,“ řekl generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák. Sucho doprovázely občasné přívalové deště, které však krajina nedokáže využít. Na řadu přišlo hospodaření s vodou ve vodních nádržích, které v letošním roce sehrály mimořádnou roli.
Během letních měsíců klesaly průtoky na neovlivněných tocích i pod 5 % normálu. Opatření omezující obecné nakládání s vodami vydaly v rámci Zlínského kraje městské úřady v Rožnově pod Radhoštěm a Valašském Meziříčí.
„Právě v období sucha dokázaly vodní nádrže dlouhodobě pokrývat potřeby obyvatel, zemědělců, průmyslu a vodních toků,“ poznamenal Gargulák. Bez dotování toků z nádrží by podle něj v průběhu léta docházelo ke kyslíkovým deficitům a úhynům vodních živočichů. V důsledku toho hladina vody ve významných vodních nádržích klesla na historické minimum.
Svoji důležitou roli nádrže sehrály i na jaře během povodní. Na konci dubna se zejména na Zlínsku vyskytly velmi vydatné srážky. Úhrny se pohybovaly až do 60 mm za den. Nejvíce napršelo v Beskydech. V důsledku deště došlo k prudkým vzestupům hladin s dosažením stupňů povodňové aktivity (SPA). Druhý SPA byl dosažen na přítoku do vodní nádrže Bystřička, ve Vizovicích, Valašském Meziříčí a na základě manipulací na odtoku z vodní nádrže Horní Bečva a vodní nádrže Bystřička. Povodí Moravy upravilo odtoky na nádržích Bystřička, Karolinka, Horní Bečva, Fryšták a Luhačovice. Nádrže v území zasaženém intenzivními srážkami transformovaly povodňové přítoky a předešly možným škodám na majetku v důsledku povodňové vlny. „Na Bystřičce a Fryštáku došlo během povodně k určitému zvýšení odtoků, na nádrži Slušovice byl po celou dobu povodně ponechán minimální odtok z důvodu prudkých nárůstů průtoků na přítocích Dřevnice a tím k odlehčení již zasaženého území povodňovými přítoky. Velmi zjednodušeně lze říci, že díky správně zvoleným manipulacím na nádržích Fryšták a Slušovice nebyl v profilu Dřevnice ve Zlíně dosažen stupeň povodňové aktivity,“ doplnil Gargulák.
