Hra v rovině detektivní komedie žádá třeba při určení vraha spolupráci zúčastněného publika a dokonale variantně rozvíjí děj. Na divácích vždy ve Splašených nůžkách prostě záleží.
„Diváci byli výborní, zvídaví, nebojácní, a to my prostě potřebujeme,“ chválila hokejisty, členy vedení, trenéry i jejich blízké Helena Čermáková, stálice zlínské scény.
Tenhle kompliment na dálku vrací jeden z nejzkušenějších zlínských hokejistů Tomáš Žižka. „Báječná věc, už sháním lístky pro známé, třeba to stihnu ještě pod stromeček, o divadle jsme se bavili i v kabině po tréninku. „Kaša“ tedy brankář Libor Kašík šel už podruhé a moc chtěl, aby byl vrahem někdo jiný, než při první návštěvě. Ale diváci znovu označili stejnou osobu, tak musí znovu,“ směje se Žižka, který se sám báječně bavil i s manželkou.
„Ohlasy máme od hokejistů hodně dobré, to těší, mluvil jsem s generálním manažerem Martinem Hostákem, líbilo se mu, mě se zase líbí, jak kluci válí v extralize, budeme si navzájem držet palce,“ vidí věci v jasných konturách sportovně velmi založený ředitel divadla Petr Michálek.
Splašené nůžky se hrají už více než sedm let, v lednu by si herci měli střihnout jubilejní 200. představení.
Jako vždy byl vedle svých zdatných kolegů excelentní Zdeněk Julina. „Vždy záleží na divácích, jak dlouho nás svými dotazy a indiciemi nechají na jevišti, včera to byly téměř tři hodiny, to svědčí o tom, že byli výborní, škoda jen, že na rozdíl od nich nemůžeme alespoň na chvíli střídat,“ smál se spokojený i unavený po vzájemně obohacujícím setkání.
