Registr ve spolupráci s místním Českým červeným křížem zřídí odběrové místo v laboratoři v prvním patře v době od 13 do 15 hodin. Vzorek krve mohou poskytnout zdraví lidé od 18 do 35 let, kteří neužívají denně léky. Pokud se ukáže, že by byli vhodnými dárci, mohou někomu kromě svých krvetvorných buněk darovat i naději na život.
„Už v minulosti jsme podobnou akci ve Valašských Kloboukách zorganizovali, to když transplantaci kostní dřeně potřeboval mladý muž z našeho města. Na pomoc však stále čekají mnozí další onkologičtí pacienti, kteří jsou na darování kostní dřeně a kmenových buněk odkázaní,“ popsala Ludmila Šulcová, předsedkyně místní skupiny Českého červeného kříže. „Budeme proto rádi, když mladí lidé tuto možnost zváží a pozvání do registru přijmou,“ obrátila se k novým dárcům.
Zapsání do registru pro účastníky jejich pětatřicátým rokem nekončí, zůstávají v něm vedení až do svých 60 let. „V Německu je jako dárce kostní dřeně registrován každý dvacátý občan, v České republice je to každý dvoustý člověk. Pravdou je, že každý čtvrtý pacient svého dárce nenajde,“ sdělila k současné situaci v dárcovství Zdenka Wasserbauerová z Českého národního registru dárců dřeně. „Český registr je přitom na vysoké úrovni. Při vyhledávání vhodných dárců spolupracujeme s celým světem, takže až dvě třetiny našich pacientů s leukémií najde své dárce v zahraničí,“ dodala.
Podle Zdenky Wasserbauerové je důležité alespoň se pokusit dát někomu naději na uzdravení. „Mladým lidem doporučuji, ať do registru vstoupí. Ať si to dají jako dar do života pro sebe a své blízké. Dát někomu naději na život neobnáší nic velkého. Stačí vypsat dotazník, nechat si odebrat 2 mililitry krve a pak doufat, že někomu můžete pomoci. Pravděpodobnost, že budete darovat, je 1:120, ale to je život,“ konstatovala představitelka registru. Odběr krvetvorných buněk pro transplantaci pak probíhá buď odsátím dřeně z kostí, nebo novějším způsobem, který obnáší separaci buněk z žilní krve.
Pro mnohé nemocné je už samotná naděje velkou vzpruhou v léčbě. „Dobře o tom vypovídá například příběh Jakuba, který podstoupil transplantaci před třemi lety. Když se jej ptali, co pro něj bylo v nemoci nejtěžší, jestli léčba, nebo potransplantační potíže, odpověděl, že nejtěžší bylo čekání od září, kdy se dozvěděl o své leukémii, do 19. prosince, kdy mu sdělili, že má dárce. Popsal, že když máte naději na život, už se dá bojovat,“ uzavřela svou výzvu Zdenka Wasserbauerová.
