Režie se ujal Jan Antonín Pitínský. Po scénickém melodramu Smrt Hippodamie a Aischylově velkolepé tragédii Oresteia v Městském divadle Zlín objevuje kruté, niterné i bolestné příběhy žen v Eurípidových hrách Trójanky, Hekabé a Andromaché. Spojením těchto her vznikla volná trilogie ukazující konfrontaci „barbarských“ Trójanek s „civilizovaným“ Řeckem.
Překlady Eurípidových textů tvůrci výrazně seškrtali – tak, aby v základních citech byly co nejsrozumitelnější, přímočaré a současné. „Ořezány na kost samotných zlomových situací mají v sobě takřka charakter akčního filmu či Almodóvarových snímků,“ uvedl dramaturg Vladimír Fekar. Trójanky jsou podle něj hrou o střetu kultur, o válce, která nemá vítěze, o ženské hrdosti i pohrdání, beznaději i naději, mateřském citu, bolestivých ztrátách, pomstě i pokoře, o úctě k mrtvým.
V inscenaci zazní také antické citáty o demokracii, které se ukazují jako nadčasové a velmi aktuální. „I přes monarchistické uspořádání Řeků a Trójanů o osudech rozhoduje vesměs demokratický způsob rozhodování – totiž kolektivní hlasování. Je ironií osudu, že tato demokratická volba vede ke smrti mnoha nevinných a bezbranných. Demokratická volba jeví se v Eurípidových hrách jako věc velmi křehká, zneužitelná, manipulovatelná,“ dodal Fekar.
V klíčových ženských rolích se představí Helena Čermáková, Eva Daňková, Marta Bačíková, Tamara Kotrbová, Jana Drgová a Markéta Kalužíková. „Všechny ty ženy to hrají překrásně. Diváci si spolu s nimi mohou srozumitelně a řecky barvitě prožít příběh hlavní hrdinky Hekabé i jejích dcer a vnoučat,“ uvedl Pitínský a zdůraznil, že Trójanky nebudou žádnou těžkou truchlohrou, byť jsou osudy nešťastných hrdinek právě tím, co jej na Trójankách nejvíc přitahuje. „Hrůzu, kterou prožívají, abychom my – možná – prozřeli, bych si nedovedl nikdy představit. A někdy se mi stává, že si neumím představit, že s ní nyní mám něco do činění. Všechno na jevišti se mi zdá tak málo, skoro to unavuje – totiž ten pocit, že je to málo zničující, že se těmi věcmi trápíme jen do určité míry,“ dodal.
Ženský svět doplňují jako služebné Jana Tomečková a Milena Marcilisová, dále hrají Gustav Řezníček, Luděk Randár, Jan Leflík, Rostislav Marek, Josef Koller, Matěj Štrunc, Pavel Leicman, Ivan Kalina, Petr Lukáš a studenti herectví ze ZSVOŠU.
Scénu navrhl Milan Nytra, v části Andromaché je vytvořena z dvanácti klavírů, kostýmy Jana Preková. V inscenaci zazní hudba Maria Buzziho, ale také ukázky z klavírních děl Erika Satieho a Ludwiga van Beethovena, skladby Velvet Underground a hudba z filmů Pedra Almodóvara, Davida Lynche a Pietra Sorrentina.
