Základní prevencí je kromě opatrnosti pobytu na slunci také dodržování pitného režimu.
Každý člověk je jiný a má svou optimální potřebu volných tekutin, která se v čase mění. „Tato potřeba se může pohybovat od méně než jednoho litru za den, například u člověka se sedavým zaměstnáním, který konzumuje převážně zeleninová, obilninová a luštěninová jídla s nízkým obsahem soli, až po několik litrů za den. A to u člověka, který konzumuje příliš slanou i sladkou stravu s malým obsahem tekutin a vysokým obsahem energie, fyzicky intenzivně pracuje, sportuje nebo se pohybuje v horkém prostředí,“ uvedl primář Interního oddělení Krajské nemocnice T. Bati Jiří Latta a dodal: „U druhé kategorie pak může denní potřeba přesáhnout třeba i pět litrů. Každý si musí nalézt, respektive stále nalézat své optimální množství tekutin! Na potřebu pití nás může upozornit žízeň, ale je dobré vědět, že žízeň není časnou známkou potřeby vody, protože se objevuje až v okamžiku 1-2% dehydratace. Pocit žízně se navíc snižuje ve vyšším věku,“ upozornil lékař.
V horku je tedy podle jeho slov nutné pít dříve, než se dostaví pocit žízně. Člověk by měl pít pravidelně a nikoliv nárazově velké množství tekutin. Pokud se jedná o to, jaké tekutiny jsou nejlepší, podle primáře Latty je vhodné střídat čistou vodu s vodou minerální nebo popíjet ředěné džusy. Nevhodný je alkohol, lepší je také omezit pití kávy a nápojů, které dehydrují.
