Datum 2. 12. 1938 byl pro tehdejší Baťovy pomocné závody velký mezník. V ten den se v Otrokovicích otevřel největší přístav na Baťově kanálu. „První část tvořila plavební komora s krátkým plavebním kanálem z řeky Dřevnice, následoval velký přístavní bazén s loděnicí pro výstavbu a opravu lodí. A třetí část tvořil asi 700 metrů dlouhý plavební kanál k teplárně Baťov,“ popsal ředitel společnosti Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík.
Na samém konci kanálu byl obrovský vysavač, který přímo z nákladních lodí vysál lignit určený pro místní teplárnu. Šlo tehdy o technologii, kterou se mohla pochlubit jenom málokterá firma. „Baťa kanál postavil z jednoho důvodu. Chtěl ukázat, že se umí obejít i bez železnice. Měl své doly, své lodě, tím pádem ho všechno vyšlo mnohem levněji,“ vysvětloval Kolařík.
Přístaviště fungovalo prakticky až do roku 1945, kdy jej poničila ustupující německá armáda. Znovu byl otevřený v roce 1947, kdy na něj vyplula výletní loď Morava. V 60. letech ale zlatá éra Baťova kanálu skončila a ten se přestal využívat. Ministerstvo dopravy mu 70. letech odebralo status plavební cesty a od té doby začal chátrat. Přístav Baťov byl nakonec postupem času zasypán a z plavební komory se stala nádrž na vodu.
Slavnou éru přístaviště tak dnes připomínají jenom pozůstatky tohoto vodního díla, jako jsou nautické prvky, uvazovací kolíky, pacholata, budovy loděnic a sklady. Vše je ale v areálu Tomy, kam se běžný člověk jen tak nedostane. Část torza plavební komory mohou turisté vidět jenom z Přístavní ulice. A také pamětníci dodnes před sebou vidí, jak tento úsek, dnes již zapomenutého přístaviště, před lety žil. „Jezdívali jsme tudy lodí do školy i na výlety. A dokonce se tu i koupali, protože tu byla teplá voda,“ zavzpomínala místní pamětnice Božena Řepová.
Bývalé přístaviště je prakticky jediná část Baťova kanálu, která dodnes nebyla obnovena. „Dnes by to bylo nesmírně složité a hlavně nákladné,“ vysvětloval Vojtěch Bártek ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál.
Přesto prý ale naději neztrácejí a rádi by v budoucnu jednali jak s majiteli areálu, tak i představiteli města a kraje o možnostech zpřístupnění areálu i uchování pozůstatků tohoto úseku. „Chceme toto místo zpropagovat a časem by to tu možná mohlo doznat i změn, například by mohly být ošetřeny některé prvky, aby tu mohly být i pro další generace,“ doufá ředitel společnosti Plavba a vodní cesty Tomáš Kolařík.
Fotogalerie
run_function(‚hash‘,’fotogalerie-zlin-cz-list‘,’155404′,’global $wc;$wc=array();$pom=stripslashes(‚2049‘); $wc[‚id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$pom=stripslashes(‚155404‘); $wc[‚unique_id‘]=(($GLOBALS[‚interpret‘]->is_serialized($pom))? unserialize($pom):$pom);$wc[‚function_id‘]=’fotogalerie-zlin-cz-list‘;‘,’a:0:{}‘); ?>
