Početnou kolekci betlémů má ve sbírce Muzeum jihovýchodní Moravy. „Zlínská radnice nabízí tři exponáty z různých materiálů jako dřevo, keramika, kukuřičné šustí, sláma, papír, ale i textil z rozdílných časových období,“ uvedl Fabián.
Podle něj představují vybrané betlémy historickou rozdílnost i charakteristický přístup konkrétních autorů ke zpracování tradičního betlémského příběhu. První je skříňkový kašírovaný betlém Ladislava Rutteho, který byl známým zlínským právníkem původem z Prahy. „Byl výraznou osobností folklorního hnutí na Moravě a zvlášť ve Zlíně. Byl sběratelem, uznávaným znalcem lidové kultury a zakladatelem Slováckého krúžku ve Zlíně,“ řekl Fabián.
Rutte shromáždil cennou sbírku předmětů z oboru tradičního lidového umění. Řadu let působil v programové radě strážnického folklorního festivalu. „Byl také autorem neuskutečněného projektu zlínského skanzenu – Bartošova muzea v přírodě. Skříňkový kašírovaný betlém si Ladislav Rutte vyrobil ještě jako chlapec v roce 1910,“ informoval Fabián.
Druhý je řezbovaný betlém Oldřicha Unara. „S řezbářstvím začínal jako samouk, ale v současnosti patří k předním a uznávaným moravským řezbářům. V jeho tvorbě dominují betlémy, ale vyřezává i rozměrné plastiky, často vytváří pohádkové postavy,“ uvedl Fabián. Připomněl, že se Unar účastní řady řezbářských soutěží i výstav. „Je držitelem zlatého nožíku Tomáše Krýzy. Betlém pro Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně vytvořil v roce 2007,“ poznamenal.
Poslední je řezbovaný betlém s tančícími Valachy Josefa Heji. „V 60. letech minulého století vzbudil zájem odborné veřejnosti svými drobnými výtvory s náměty z každodenního života s přírodní tématikou, a to zvířaty, stromy s ptáčky, později zařazoval do tvorby betlémové scény. Patří mezi neprofesionální tvůrce využívající vlastní inspirace. Na jeho počest pořádá rožnovské muzeum pravidelnou řezbářskou soutěž Hejův nožík. Betlém ve sbírkách Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně je z roku 1985,“ řekl Fabián.
