Jak moc Vám dělá radost dcera Karolína a její vítězné tažení ve Wimbledonu?
Samozřejmě to s manželkou sledujeme s napětím a dělá nám velikou radost, Kája je zajímavá mimo jiné i tím, že se vždycky na turnaji postupně zlepšuje.
Teď ji čeká třetí hráčka světa, jmenovkyně Karolína Plíšková. Asi to bude hodně těžké…
To si nevyberete, je to turnaj nejlepších hráček světa, naše Kája ale má pro strach uděláno, uvidíme, nejde o život.
Kdo vlastně stál u jejích prvních krůčků na kurtě?
No to jsem byl já, ale vzhledem k tomu, že jsem byl vlastně a dodnes jsem coby trenér na fotbale v jednom kuse, tak to pak byla manželka Hanka, ta absolvovala spoustu turnajů coby doprovod a patří jí za to veliký dík.
Vy jste vůbec pěkně sportovní rodina, jak se vede Filipovi, bráchovi Karolíny?
Teď docela slušně, chytá druhou ligu v Prostějově, jinak letos třeba v Holandsku, když měl volno, doprovázel sestru, dělal jí prý dokonalého řidiče mimo jiné.
Vyrazíte do Londýna?
No to je zásadní otázka, na kterou nemám zásadní jednoznačnou odpověď. Kája hraje v pondělí, zvažujeme to moc, zatím to vidím tak, že ji nebudeme osobní účastí znervozňovat, ale jak říkám, uvidíme, láká to, ne že ne.
Jak vzpomínáte na fotbalové angažmá ve Zlíně?
Rád, pochopitelně, statistiky ukazují, že to bylo devadesát prvoligových utkání. Nejdříve po postupu do ligy v letech 1993-94. A pak už spíše v závěru kariéry do roku 2004. Ale myslím, že nám to tehdy třeba s Edou Lasotou taky šlapalo.
To si pište a pozdravujte nejen Káju, držíme pěsti. A taky v Jihlavě, snad to napodruhé trenérskému duu Kučera – Mucha s postupem mezi elitu vyjde.
