Zlínské (z)povídání: Petra Králová

Kultura 8. 11. 2019 | Autor: Sára Schneiderová

ZLÍN - Dnes, 8. listopadu, slaví své narozeniny herečka Petra Králová. Nezapomněli jsme jí tedy pogratulovat a pochopitelně ani položit pár otázek, abychom zjistili, jak právě ona, rodačka z Opavy, vnímá Zlín. A byli jsme moc příjemně překvapení…

Málokterá herečka by zvládla roli Alžběty Pomořanské v muzikálu Noc na Karlštejně ztvárnit tak dokonale jako Petra Králová. Nechybí jí mimořádný půvab, herecký talent a v neposlední řadě velké pěvecké nadání. Tyto tři dary jí vynesly v Městském divadle Zlín i ve filmu celou řadu krásných rolí. V aktuální sezóně se mimo jiné s grácií zhostila náročné role Jenny v Žebrácké opeře, výstřední Italku Carmen představuje v inscenaci Pan Kaplan má třídu rád a coby princezna okouzluje malé diváky ve Sněhové královně. S manželem a hercem Radovanem Králem mají dva syny a velmi hezký vztah ke Zlínu.

Kam byste vzla zahraniční návštěvu?

Všichni naši mimozlínští hosté jsou vždy nadšeni a překvapeni ze zlínského typu bydlení, z baťovských cihlových domků a všech těch zelených plotů. Takže asi k nám na zahrádku Usmívající se. To je náš Zlín.

Čím Vás město vždy překvapí?

Protože jej přirozeně obklopuje moc hezká příroda, nechám se vždy příjemně překvapovat jejími barvami. Zvlášť teď na podzim. Listopad kolem řeky je magický... Výhledy z Burešova či z 21. budovy mají atmosféru. Jinak jsem mile překvapená, že mě tyto opakující se proměny stále překvapujíUsmívající se.

Co si ve Zlíně nikdy nenecháte ujít?

Vzhledem k tomu, že se můj život nejvíc točí kolem mé rodiny, a za to jsem moc ráda, tak jsou to naše společné chvíle. Vyjížďky s dětmi na kole, koloběžce či bruslích po všech zdejších stezkách, bruslení na Dřevnici... Užívání si atmosféry vánočních trhů či filmového festivalu, procházky do Zušky, proniknutí do světa malých fotbalistů a skautů, sbírání hub v přilehlých lesích… Ty úplně obyčejné činnosti se Zlínem spojené se mi jeví jako ty nejpodstatnější Usmívající se. A ty si nenechám ujít.

Co Vám ve Zlíně chybí?

Za těch dvacet let, co zde žiji, se Zlín neskutečně proměnil. Je radost sledovat tyto změny. Změn k lepšímu však není nikdy dost. Chybí mi tu stále ten správný obchvat a v centru čistý vzduch. Sním o tom, že jednou bude centrum Zlína bez kamionů, výfukového a zvukového smogu, bez ranní zácpy. Jen hromadná doprava, parky, lidé, zahrádky, hřiště, děti... To by Zlínu slušelo. To je mé přání...

Co byste tu ráda změnila, kdyby to bylo možné?

Velikost hlediště našeho divadla a jeho akustiku... Ale to možné není Usmívající se. Beru to ale optimisticky. Když se směje či dojímá nebo tleská 600 lidí, má to zase energii a sílu, kterou jsem v jiných divadlech nezažila… Naštěstí máme ve Zlíně neobyčejně vnímavé a vřelé publikum. To je dar.

Oblíbený podnik?

Když jsou kolem Vás Ti praví lidé, rodina, kamarádi, je dobře všude. Jestli se dá nazvat Městské divadlo či Kongresové centrum „podnikem", tak jsou mé oblíbené… Samozřejmě rádi zajdeme do našeho divadelního klubu, tedy Dílny, ale já tomu pořád říkám „klub". Po cestě domů máme například milou „Šopu" s výbornými muzikanty a pivem nebo krásnou restauraci na hotelu „Baltaci" se skvělou gastronomií či nehasnoucí „Plamínek" s pianem a krbem. Je z čeho vybírat. Teď, když máme děti, utíkáme ale po představení domů a těšíme se na vychlazenou Plzíňku v pyžamu na gauči Usmívající se. To je teď náš podnik.

Fotogalerie

 

Mohlo by vás zajímat

Komentáře


Mail-Info

Zadejte svou e-mailovou adresu

Přihlaste se k odběru aktuálních zpráv:

  

Antispam