Solar plexus – břišní mozek a základ samoléčby

Zajisté jste již slyšeli výraz: dostal na solar, což je úder pěstí na břicho. Solar plexus je nervový spletenec, který nám propojuje orgány dutiny břišní, plíce, srdce a mozek. Bez jeho správné funkce není žití.

Lidské tělo je řízeno dvěma mozky. Kromě nám známého mozku umístěného v dutině lebeční, existuje ještě jeden „mozek“, umístěný v krajině břišní. Tam je nervový uzel, který řídí činnost celého těla.

Plexus Solaris umístěný uprostřed prsou, pod srdcem a vzadu za žaludkem, je složen z významné sítě nervových buněk. Vzhledem k tomu, že nervy spjaté se solární pletení mají k orgánům krajiny břišní blíž než mozek, jejich činnost je orientována na tuto část lidského organismu. Je dokonce možno říci, že spojení mezi solární pletení a orgány krajiny břišní je přímější a těsnější než spojení mozku s těmito orgány. A když se hovoří o nervech, myslí se při tom, aniž je třeba to specifikovat, na jejich propojení s mozkem. Je třeba si uvědomit, že tento další mozek, umístěný v břišní krajině, je důležitější, než mozek v dutině lebeční. Mozek je jakási „knihovna“, v níž se ukládají všechny údaje, životni zkušenosti, vědomostí, podněty nabyté vzděláním atd.

Plexus solaris řídí a udržuje v rovnováze činnost vnitřních orgánů. Člověk si uvědomí jeho existenci, když se ho zmocní hněv, radost, bolest, pocit neskonalé lásky či nenávisti nebo jakákoli jiná emoce vyvěrající z vnitřních orgánů.  Emoce se rodí tehdy, když je činnost některého orgánu narušena, ale pociťujeme je v solární pleteni a druhotně ve svých fyziologických reakcích. Zmocnily se nás emoce, plexus Solaris musí znovu nastolit rovnováhu mezi jednotlivými orgány a zkorigovat dysfunkce, a to je vnitřní souboj, který bolestivě pociťujeme v oblasti solární pleteně.

Nyní se podívejme na novorozence. Normální novorozenec má víc mozkových funkcí v břišní krajině než v samotném mozku. Mozek novorozence je nepopsaná tabule, je to hmota, do níž ještě není zapsána žádná z těch informací, které dospělí považují za nezbytné k přežití. A přesto novorozeně netrpí žádnou z těch chorob, jež dospělého jedince mohou zabít. Díky výchově a postupnému hromadění životních zkušeností se mozek pomalu vyvíjí. Klademe větší důraz na rozvoj mozkových, mentálních schopností než na vnitřní rozvoj citový, což s sebou přináší potlačování funkcí břišního mozku. A na tyto funkce se později zcela zapomíná. Novorozeně dýchá bříškem, tím si posiluje solar. Ženy na dýchání břichem zapomenou v těhotenství, kdy prožijí těhotenství muži, nevím, ale také muži zapomenou dýchat břichem. Právě toto dýchání je velmi důležité. Posiluje nám solar, zajišťuje peristaltiku střev. Tím, že posílíme solar, posilujeme vnitřní orgány a postupně v mozku přepisujeme špatné informace o funkci našich orgánů. Toto je základ samoléčby.

Sám si denně 2 x až 3 x dělám dechové cvičení a cítím sám na sobě celkové zlepšení, nejen pocitové, ale i fyzické. Stařeček by dodali „co ťa nezabije, to ťa posílí“.

Dobře rozdýchané léto přeje bylinkář Standa.