Festival potrvá od 5. do 8. června a nabídne diskuse, výstavy, program pro studenty a lidé se mohou těšit i na hudebníka Jaroslava Hutku.
„Festivalu se zúčastní Petr Blažek, Jiří Drahoš, Jaroslav Hutka, Daniel Kroupa, Jaroslav Spurný, Jiřina Šiklová a Milan Uhde. V Městském divadle se bude diskutovat o rolích prezidenta, období normalizace a ,alternativních faktech´ v médiích a politice. Na náměstí Míru bude otevřena výstava, Nemohli jsme mlčet – lidé Charty 77 a v divadle tradiční prezentace neziskových organizací Normální je pomáhat. Závěr festivalu bude patřit debatě o uplynulých dvou dekádách Od Václava Havla k Donaldu Trumpovi,“ upřesnil Pasterný.
Hned první den dorazí do Zlíně prezidentský kandidát Jiří Drahoš, bývalý předseda Akademie věd ČR. V 19.00 hodin bude s lidmi debatovat o svých hodnotách, motivacích a cílech. O den později ve stejný čas bude připravena beseda historika Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka a socioložky Jiřiny Šiklové nazvaná Ztroskotanci a samozvanci. „Půjde o debatu na téma Charty 77. Beseda bude doplněna o hudební doprovod hudebníka a chartisty Jaroslava Hutky,“ doplnil Pasterný. Investigativní novinář a spoluzakladatel týdeníku Respekt Jaroslav Spurný zase 7. června v 19.00 hodin povykládá o alternativních faktech v médiích a politice. Poslední den festivalu bude na programu diskuze o rolích prezidenta v novodobých dějinách Od Václava Havla k Donaldu Trumpovi, kterou povede spisovatel, dramatik, scénárista a politik Milan Uhde a filosof a politik Daniel Kroupa.
Ani letos nebude chybět program pro studenty. „Převážně pro středoškoláky jsme letos připravili dopolední debaty se stejnými hosty: Poprvé u voleb, Poselství Charty 77 a Pravda vítězí?,“ dodal Pasterný.
Součástí festivalu budou rovněž dvě výstavy. Vernisáž výstavy Normální je pomáhat se ve foyer Městského divadla Zlín uskuteční 7. června v 17.00 hodin. Svou činnost zde představí na 20 neziskových organizací, výstava bude k vidění do 30. června. Vernisáž výstavy Ústavu pro studium totalitních režimů dokumentující činnost Charty 77 a především osudy některých jejích mluvčích bude na náměstí Míru 6. června v 17.00 hodin. Výstava tu potrvá do 5. července.
Charta 77, pojmenovaná podle dokumentu Prohlášení Charty 77 z 1. ledna 1977, představovala občanskou iniciativu kritizující komunistický režim za nedodržování lidských a občanských práv. K jejich dodržování se Československo zavázalo v Helsinkách podpisem Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě v roce 1975. Text Charty vznikl v prosinci 1976, publikován byl ve dnech 6. až 7. ledna 1977 v několika západoevropských listech. Charta měla v západní Evropě značný ohlas, na její podporu vzniklo několik iniciativ. Sdružovala lidi odlišných povolání, politických postojů i náboženského vyznání. Postihy signatářů Charty i dalších kritiků režimu vedly k vytvoření Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v dubnu 1978, který se snažil zveřejňovat osudy lidí stíhaných za své politické postoje. Do ledna 1990 Chartu podepsalo 1 883 lidí, vydáno bylo celkem 572 dokumentů o nejrůznějších společenských problémech.
