Jak už je to dlouho, co Vás nevídáme na televizních obrazovkách v roli osobitého mluvčího ministerstva zdravotnictví?
Čas letí, jsou to čtyři roky, ale jak víte, televizní obrazovka je mocná čarodějka a lidé si mne hodně pamatují. A pořád chtějí diskutovat, třeba ti starší u nás v paneláku o lécích, o zdravotnictví vůbec, o doktorech a jejich péči.
Jste vystudovaný farmaceut, k lékům tudíž máte hodně blízko, kniha Příběhy léků je pod patronací Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro mnohé vodítkem, jak s léky zacházet. Mimochodem, neplýtváme léky až příliš?
Zvláště naši senioři jsou v tomhle přeborníky, klidně navšítíví více lékařů, nechají si předepsat na své neduhy spoustu léků a to není vůbec dobře. Léky totiž, a já to píšu i v knize, umějí pomáhat, ale i škodit. Publikace, která je mimochodem zdarma, a kterou představujeme tentokrát například na besedě ve Valašských Kloboukách, ale nabízí i pohled na to, jak léky vznikají a taky, jak se o nich má mluvit v triumvirátu pacient, lékař, lékárník.
Jak tady čtu, jde o něco, čemu se říká léková gramotnost.
Ano, o to jde především, lidé často chodí k lékařům i do lékáren naslepo, jsou naprostými laiky a pak se stává, že jsou tak „přelékováni“, až se v těle vytváří místo léčebného procesu spíše škodlivé prostředí způsobené chemickými reakcemi. Nezapomínejme, že odborníky na své tělo jsme hlavně my, my s ním žijeme 24 hodiny denně, my je známe nejlépe, my víme, co potřebuje a co mu prospívá. Určitě ne nějakých deset druhů tablet denně, to je o játra a o ledviny.
Pojďme mírně od tématu. Copak děláte po odchodu z ministerstva?
Pracoval jsem ve třech malých nemocnicích, teď jsem rok naprosto na volné noze. Kromě psaní další knihy teď přednáším o lécích, ale také o mediální komunikaci třeba pro firmy, příležitostně se také zabývám různými zakázkovými konzultacemi textů a publikací.
Co rodina?
Jsem hodně rodinný typ, manželka by to snad potvrdila, náš syn zpívá v Dětské opeře Praha, když zbude čas, pak si s námi více užije pejsek a taky mám rád rybičky. Večer dobrá knížka.
Sedíme ve Zlíně, jak jej znáte?
Zlín má svůj veliký příběh a nemusí to být nutně někdo z bratrů Baťových. Znám se se zlínským patriotem doktorem Jiřím Bakalou, ten mne seznámil s vizemi zdejšího zdravotnictví už v době první republiky. Dokonalý systém, úžasný, to je pro mne inspirace. A všimněte si, v jak jedinečné restauraci sedíme. Zlín je pro mne zajímavý tím, kam se dostal v době svého rozkvětu, myslím, že má šanci jít dopředu i dnes.
